Absolventi studentských stáží v rámci Norských fondů

Ne nadarmo se mu říká inkubátor. Hýčká a vybavuje do života zajímavé a silné projekty, které musí obstát v konkurenčním boji. V Jihomoravském inovačním centru pomáhají absolventům škol s podnikatelskými nápady. Slibné projekty přitahuje jako magnet. „Cílíme na nové technologie v oblasti IT, strojírenství, biotechnologie nebo na přesné přístroje. Máme-li ale kapacity, rádi pomůžeme i netechnologickým nápadům, jsou-li originální a životaschopné,“říká Vojtěch Krmíček, který v Jihomoravském inovačním centru vede start-upové programy.

Úplní nováčci se tu naučí sestavit reálný finanční plán, dozvědí se, co podnikání obnáší a jak zjistit, zda potenciální zákazníci budou mít o produkt zájem. Místo tu ale najdou i firmy, které už mají svůj byznys rozjetý. V jihomoravském inkubátoru začínaly dnes už úspěšné firmy jako například Kiwi.com, Y Soft nebo Gina. A další čtyři mají na úspěch pěkně našlápnuto...

Pět studentů – Martin Horák, Petr Chmelař, Jan Henneberg, Adam Leitgeb a Michal Sládeček – se seznámilo už na střední škole a pak pokračovali na brněnském Vysokém učení technickém. Tři z nich ještě fakultu elektrotechniky a komunikačních technologií studují a do toho pracují na své krabičce jménem Fosh. „Fosh si lze představit jako kombinaci legendární skateboardové hry Tony Hawk Pro Skater, sportovní aplikace Runtastic a populární hry PokémonGO. Je to malá krabička, která se připne pod skateboard a motivuje skejťáky k lepším výkonům,“prozrazuje Martin Horák.

Tři senzory snímají pohyb prkna v prostoru, posílají je do smartphonu, kde se rozpoznávají triky a zobrazují statistiky. „Přijdu do skateparku a uvidím na mobilu, že nějaký skejťák tam udělal kickflip, při kterém skočil 20 centimetrů, a já se jej budu snažit překonat. A tím, že ho překonám, dostanu nějakou odměnu nebo se mi otevřou nové výzvy,“říká student, který projekt představuje na webu getfosh.com.

Nebyl to úplně typický začátek. Pět kamarádů nejdříve projekt vymyslelo a až poté začali zkoumat, zda je jejich řešení atraktivní i pro další lidi. „Fosh nepovažujeme za něco, co musíme bezpodmínečně dostat na trh a vydělat hromadu peněz. Je to klíč, který nám může otevřít mnoho nových dveří a pomůže získat další zkušenosti,“míní Horák.

V nejbližší době pětici čeká hromadné testování krabičky. „Jsme stále na začátku, potřebujeme otestovat různé verze produktu a zjistit, která nejvíce vyhovuje skejťákům. Což znamená hodně skejtování a rozhovorů s potenciálními zákazníky,“těší se mladý vývojář.

Ani Tereza Dřímalová ještě není ze školy venku. Studovala obchod a marketing na zahraničních univerzitách v Londýně a Madridu. Nyní v kombinované formě pokračuje v magisterském studiu financí na brněnské Masarykově univerzitě a pro zdokonalení konstrukčních znalostí začala bakalářské studium strojírenství na ČVUT v Praze. „Asi od patnácti let jsem věděla, že chci podnikat a mít svoji firmu. Měla jsem mnoho nápadů, ale čím se budu konkrétně zabývat, jsem nevěděla,“říká studentka. Pomohlo propojení s otcem, který měl už léta zavedenou firmu na průmyslové čištění vody a vzduchu. „Jako malá jsem tam chodila pro zábavu pájet, jako větší jsem začala dělat překlady do angličtiny a pak už jsem pokračovala v náročnějších oblastech, jako je marketing, HR a podobně,“říká Dřímalová. Ona přinesla marketing, otec-fyzik zkušenost a zrodilo se zařízení AquaQube.

„Objevili jsme díru na trhu v čištění pitné vody, kterou málokdo dokáže zaplnit,“míní studentka, která kromě perfektní angličtiny ovládá i čínštinu (mandarínštinu), němčinu, ruštinu a španělštinu.

AquaQube čistí vodu v domácnostech a v kancelářích, odstraňuje z ní pesticidy, hormony a další chemické látky. „Kromě toho dokáže například prodloužit čerstvost potravin až trojnásobně či nahradit chemikálie na dezinfekci domácnosti. Využití je prostě spousta,“představuje Dřímalová.

Doplňuje si znalosti účetnictví, musela proniknout do oblasti regulací, patentů, registrací, testů a certifikací pro jednotlivé země. „Žádná škola ani teoretické knihy vás na podnikání nepřipraví. Realita je prostě jiná, a i kdyby vám někdo tisíckrát říkal, jaké to je, doopravdy to pochopíte až v praxi,“říká mladá podnikatelka.

Ondřej Merta s Václavem Pelouškem studovali bakaláře na Fakultě výtvarných studií VUT v Brně a magisterský stupeň na vídeňské die Angewandte.

A mezi studiem a kamarádstvím se nenápadně začal rodit byznys. „Jako muzikanti jsme zkoušeli vyrábět nějaké elektronické obvody, generátory zvuku, nástroje, na které jsme chtěli hrát. Sdíleli jsme je na workshopech a postupně jsme se dostali do bodu, že jsme vyráběli nástroje pro lidi, kteří za námi nemohli přijet. Že máme firmu, nám napsali z PayPalu po překročení nějakého obratu. Do toho momentu jsme nad tím vůbec nepřemýšleli,“říká Ondřej Merta, který vyvíjí a vyrábí elektronické hudební nástroje. „Organizujeme také koncerty a festivaly, workshopy, přednášky, snažíme se hodně hrát a dostat naši hudbu do světa. Proto jsme založili label nona records. Víc než firma jsme parta se společným cílem něco přinést,“popisuje hudebník.

Do Jihomoravského inovačního centra se přihlásil už s hotovou společností. „Teď řešíme, jak vlastně funguje, co je skvělé a co by šlo dělat líp,“prozrazuje Merta.

Kluci klukům Co to teče z kohoutku Z muzikantů byznysmeni

Uvést nové modelové řady, vstoupit na mezinárodní trh a do distribučních sítí a udržet stávající tempo, to je nejbližším cílem Petra Procházky, který se svojí přítelkyní Michaelou vymyslel a vyrábí ponožkoboty Skinners. Všechno začalo na letní brigádě v Norsku, kde si vydělával jako kuchař. „Cestování a kamarádova poraněná noha mě přivedly k myšlence vytvořit něco, co by poskytovalo volnost, ochranu a zároveň bylo skladné,“vrací se k začátkům byznysu Procházka. Mladý podnikatel vystudoval Právnickou fakultu v Brně, přítelkyně Michaela si na katedře výtvarné výchovy Masarykovy univerzity dodělává doktorát. „Práva pro mě byla nejpřínosnější rozvojem analytického a kritického myšlení. Míša si na své škole pochvaluje důraz na projektové vedení a možnosti účastnit se různorodých programů,“říká Procházka. V Jihomoravském inovačním centru se mu líbí dobře nastavené termíny, které pomohou věci, jež by jim samotným trvaly měsíce, stlačit do několika týdnů. A co by poradil začátečníkům, kteří mají svůj podnikatelský nápad zatím jen v hlavě? „Pokud máte vymyšlený slušný projekt, tak to gratuluji, polovinu cesty máte za sebou. Dále doporučuji otestovat jej na trhu. Budete tak rychle vědět, na čem jste. A pokud to nevyjde poprvé, vyjde to příště,“uzavírá výrobce ponožkobot.

Našlapujte (ne) opatrně

V letech 2014-2016 vyjeli studenti českých vysokých škol díky Domu zahraniční spolupráce (DZS) na řadu stáží a zahraničních pobytů. Program Norské fondy a fondy EHP podpořil také 145 mladých lidí, kteří se rozhodli vydat do zahraničí – a to na vlastní pěst. To znamená, že si sami vyhledali cílovou instituci, na které chtěli strávit jeden až dva semestry, sami si zajistili potvrzení o přijetí a následně požádali o grant. Úspěšně.

Vedle Norska studenti vyjížděli také na Island a do Lichtenštejnska, nejpopulárnější cílovou zemí ale zůstávalo Norsko, kam vycestovalo 137 studujících. Proč se do projektu zapojili? Většinou proto, aby se naučili něco nového. Kromě akademické náplně stáže (motivace pro 99 % dotázaných), mladé lidi lákal život v cizí zemi a kultuře ( 95 %) a možnost procvičit si cizí jazyk (90 % ).