Vývozci se bojí, že se do Turecka vrací sultán
Českým firmám dělá starost slábnoucí turecká měna. Politika zatím byznysu neškodí.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v posledních dnech vyostřuje rétoriku vůči Evropské unii. Včera prohlásil, že po dubnovém referendu o změnách ústavy přehodnotí politické vztahy s Evropskou unií – s výjimkou hospodářské spolupráce, tu chce prý udržet.
To dává smysl – Unie je pro Turecko důležitý obchodní partner, kterého si nemůže dovolit ztratit. Erdogan, ještě v pozici premiéra, v minulosti nastartoval hospodářský růst právě díky sblížení s Evropskou unií.
„Ekonomické vztahy s Evropou jsou pro Turecko zásadní,“říká turkolog Tomáš Laně. Do Evropy v roce 2015 směřovalo přes 40 procent všeho, co Turci vyvezli.
Růst o 18 procent
Zemi si oblíbily i české podniky, pro které se turecký trh stal zajímavým odbytištěm. Zatímco v roce 2012 sem vyvezly zboží za více než 33 miliard korun, loni to bylo už přes 53 miliard. „Turecký trh je pro český export zajímavý, s velmi dobře rostoucí dynamikou,“říká Otto Daněk z Asociace exportérů.
Za první dva měsíce letošního roku vzrostl export z Česka do Turecka meziročně o 17,6 procenta. Z hlediska celkového objemu českého exportu tvoří ten do Turecka 1,3 procenta.
Teď čeští exportéři sledují počínání tureckého prezidenta s obavami. Přestože většinou zatím nezaznamenali ve spolupráci s místními partnery žádné komplikace, podle Daňka je politický vývoj nutí k větší obezřetnosti.
Podle analytika BH Securities Martina Vlčka dopadla situace v Turecku dosud nejcitelněji na polostátní ČEZ, který loni odepsal 1,3 miliardy korun – částečně kvůli snížení hodnoty tamních aktiv a opravným položkám. „Je to projev zhoršených regulačních podmínek, což snižuje výnosnost,“řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
ČEZ s tureckým partnerem, společností Akkök, spoluvlastní jednu větrnou, sedm vodních a jednu paroplynovou elektrárnu. A kromě toho také distribuční a prodejní společnost.
Vše pozorně sledujeme
Firmám dělá starosti také slábnoucí lira, jejíž hodnota klesla meziročně o 15 procent. Například zisk ČEZ v důsledku toho klesl o 2,1 miliardy a Škoda Auto čeká ochlazení poptávky po nových vozech. Loni dodala Turkům 28 900 vozů, meziročně o 30 procent více.
„Předpokládáme, že se nám podaří udržet prodeje na úrovni loňského roku,“řekl Tomáš Kubík z tiskového oddělení. Nejdůležitější komoditou vyvezenou do Turecka českými firmami byly loni stroje a dopravní prostředky, které dosáhly téměř 73 procent. Z toho přes 79 procent tvořila osobní auta a vozy na přepravu lidí.
Plzeňská Škoda Transportation v současné době dodává dopravnímu podniku ve městě Eskisehir čtrnáct nízkopodlažních tramvají. Podle firmy běží vše bez problémů a usiluje v Turecku o další zakázky.
Problémy s dodávkami zatím nezaznamenal ani tuzemský výrobce léčiv, společnost Zentiva, která v tureckém městě Lüleburgaz vlastní výrobní závod a vývojové centrum. V něm pracuje na generických léčivech značky Zentiva i originálních lécích mateřské společnosti Sanofi a zaměstnává zde přibližně 800 lidí.
„Současnou politickou situaci v Turecku pozorně sledujeme. Zatím jsme nezaznamenali jakýkoliv dopad na naše podnikání v Turecku, a proto z tamního výrobního závodu plynule dodáváme léky značky Zentiva a Sanofi pacientům v Turecku i na zahraniční trhy v Evropě a na Blízkém východě,“říká mluvčí Zentivy Libor Kytýr.
Česká republika nyní řeší v Turecku problém s nepovedeným projektem elektrárny Adularya, kterou postavila ostravská společnost Vítkovice Power Engineering. Elektrárnu se dosud nepodařilo zprovoznit, kvůli čemuž hrozí České exportní bance ztráta ve výši 16 miliard korun. S Turky kvůli tomu jednali exministr průmyslu Jan Mládek i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.