MF DNES

Fórum čtenářů iDNES.cz: Parkovací místa u nemocnic zabírají místo pacientů lékaři

- Jan Bohata redaktor MF DNES — Pavel Kubánek — Martin Šimek — Michal Jaroš — Petr Petr — Michal Paulíček — Petr Prokop — Petr Nivnický

Služebna gestapa v Kladně bývala za nacistické okupace obávaná v celém okolí, osudnou roli sehrála především při zkáze Lidic. Jejímu šéfovi Haraldu Wiesmannov­i se přezdívalo „Bůh Kladna“, přesto se spolu s 15 podřízeným­i po válce vymlouval, že jen plnil rozkazy pražského velitelstv­í. Celou skupinu přivedla před 70 lety, ve čtvrtek 27. března 1947, eskorta Vězeňské stráže spojovacím koridorem z vazebních cel do velké porotní síně Mimořádnéh­o lidového soudu na Pankráci.

„Soud proběhl v Praze z hlediska velkých nároků na vybavenost soudní síně, náklady na sál, zvuková a filmová zařízení, tlumočníky a šestnáct obhájců ex offo,“vysvětlil historik Vladimír Fiala, proč jednání neproběhlo v Kladně. Soudu předsedal Vladimír Kozák, který vedl i proces proti K. H. Frankovi. Po pravé ruce katedry soudců usedl prokurátor Václav Kotýnek. Nacistu Wiesmanna zastupoval zkušený pražský advokát Karel Fabris, určený z moci úřední. Soudně stanovené obhájce měli i Oskar Felkl, Karl Thomsen, Otto Gehle a další obžalovaní.

Obžaloba gestapáky vinila ze zabití, žhářství, veřejného násilí a dalších deliktů. „Výčet zločinů jest dlouhý a lidsky strašlivý,“komentoval ji tehdejší tisk. Ústřední bod obvinění představov­aly represe proti

Problémové parkování u pražských nemocnic působí potíže hlavně pacientům. Buď musejí parkovat daleko a i přes svou indispozic­i k lékaři dojít pěšky, nebo zaplatí za odstavení auta v areálu nemalé peníze. „Pokud jdete do Motola k lékaři, je zaručené, že budete parkovat déle než hodinu. Mám pocit, že nás nemocnice trestá za to, že jsme přijeli,“vyjádřil se pro MF DNES Tomáš Navrátil. Většina diskutujíc­ích na iDNES.cz za problémy viní personál nemocnic. (et)

Kartička „Jsem doktor“

Nejsmutněj­ší je, že většinu parkovacíc­h míst zabírají hlavně zaměstnanc­i. A to hlavně ta, která jsou blízko jejich pracovišti. Když jsem jel se svým ročním synem do Vinohrad na popálenino­vé centrum, tak jsme parkovali hodně daleko od vchodu, tam stála jen samá luxusní auta s kartičkou, že jsou doktoři. Nadávali na to i chlapi ze sanitky. V Motole jsem musel kamaráda na vozíku táhnout přes celý areál, protože na invalidech stojí doktoři. Švagrová je zdravotní sestra. Z Nuslí do nemocnice na Karláku jezdí denně autem. Předpoklád­ám, že takovou možnost mají všichni zaměstnanc­i. Jak se tam mají vejít s autem ještě nějací pacienti?

Potřeba, nebo lenost?

To je těžké, taková motolská nemocnice je přímo na stanici metra, ale člověk se bude rozčilovat, že se tam za parkování platí. Celkově jsou téměř všechny nemocnice dobře dostupné MHD. Chápu, že imobilní pacienti jinou možnost nemají, ale ať tedy vyčítají nedostatek míst těm, kteří tam jezdí autem jen tak z lenosti. Není prostě udržitelné, aby si každý vozil ve velkých městech zadek.

Více parkování zdarma

Já třeba nechápu, proč neprotáhno­ut parkování zdarma alespoň na dvě hodiny, třicet minut je naprosto nedostačuj­ící, pokud samozřejmě Lidicím v červnu 1942. Na svědomí toho „páni Kladna“měli ale o hodně více. „Jen do ledna 1943 bylo kladenským gestapem zatčeno nejméně 2 233 lidí, stanným a jinými soudy odsouzeno a popraveno 154 z nich a 627 zemřelo následkem věznění,“uvedl historik Milan Bárta. Například sudetský Němec Oskar Felkl, bývalý českoslove­nský četník, měl na protikomun­istickém referátu na svědomí 796 zatčených, z nichž desítky skončily na popravišti či nepřežily věznění.

Ukradli i dětský kočárek

Kladenské gestapo se na lidické tragédii podílelo od počátku června 1942. Zatýkalo rodiny Horákových a Stříbrných na začátku června a podílelo se na zničení obce 9. června 1942, vraždách lidických není primárním důvodem tahání peněz z kapes lidí. Dále, argumentac­e s MHD je naprosto mimo. Do nemocnice málokdo jezdí jen tak z plezíru a přece není v ničím zájmu, aby nemocní jezdili do nemocnice MHD, je to nepříjemné jak pro pacienty, tak pro ostatní cestující. Typický případ – potřebuji na pohotovost s manželkou nebo s dítětem řekněme kvůli akutní angíně. Do Krče to máme: cca 10 minut pěšky na autobus, 15 minut na metro, přestup, 10 minut metrem na Kačerov, další přestup na autobus a potom ještě kus cesty pěšky od autobusu a totéž zpět. Autem cca 15–20 minut od dveří do dveří. V čekárně je to většinou nejméně na 45 minut, plus než se zaparkuje, potom ještě mužů a deportaci žen a dětí. V Lidicích projevili Wiesmann a jeho podřízení i notnou dávku otrlosti. V umírající vsi rabovali. Gestapácké­mu šoféru Rudolfu Vlčkovi šéf přikázal naložit i dětský kočárek, který mu přišel vhod.

„Wiesmann vydal rozkaz, abychom se všichni shromáždil­i na dvoře služebny. Tam stály vozy připraveny k odjezdu a na nákladní vůz byly nakládány sudy benzinu nebo petroleje,“popsal zkázu Felkl. Na Wiesmannov­y povely vzpomínali další obžalovaní. „Provede se dům od domu prohlídka, muži od 14 let výše se odvedou na nádvoří Horákova statku, ženy a děti do 14 let se odvedou do tamní školy,“vypověděl Thomsen.

Wiesmann se obhajobou nelišil od jiných válečných zločinců. Prý třeba dojde do lékárny... Půlhodina zdarma je dost výsměch. Tak možná ještě zpoplatnit čekání na ošetření. Promrhaný čas lidí v čekárnách. Zná někdo doktora, který by se o to, jak dlouho čekáte, zajímal? Jsou to dodavatelé s garantovan­ými odběrateli, tak co by řešili?

Parkovné funguje

Jak je vidět i z příspěvků těch, kdo platili parkovné – funguje to. Cena reguluje množství parkujícíc­h aut a to je cílem. Všichni tam prostě nezaparkuj­í a ještě by tam chtěli parkovat aspoň půl dne.

 ??  ??
 ??  ?? Za nic nemohl Harald Wiesmann se u soudu vymlouval, že prý jen plnil rozkazy. Podle rozsudku nesl podíl na smrti stovek lidí. FOTO: SOkA Kladno
Za nic nemohl Harald Wiesmann se u soudu vymlouval, že prý jen plnil rozkazy. Podle rozsudku nesl podíl na smrti stovek lidí. FOTO: SOkA Kladno
 ??  ?? Páni Kladenska Gestapáci se v červnu 1942 nechali vyfotograf­ovat v hořících Lidicích. Snímky poté sloužily obžalobě. FOTO: SOkA Kladno
Páni Kladenska Gestapáci se v červnu 1942 nechali vyfotograf­ovat v hořících Lidicích. Snímky poté sloužily obžalobě. FOTO: SOkA Kladno

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia