Jasná výhra nad trpaslíkem
Fotbalisté Česka zvítězili v kvalifikaci o mistrovství světa v San Marinu jasně 6:0
Tak co myslíte, jsou takové zápasy zbytečné? O přestávce vedete 5:0 a místo toho, abyste sledovali fotbal, listujete v kronikách, jestli už se náhodou neblíží rekord s historicky nejvyšším vítězstvím.
Národní tým svědomitě splnil nedělní povinnost a rozdupal San Marino. Bylo to až kruté vůči soupeři ze země, jejíž rozloha i počet obyvatel se nejvíc podobá České Lípě.
Ale taková je holt kvalifikace o mistrovství světa. Chcete-li se na šampionát procpat, musíte absolvovat a hlavně zvládnout také souboje s trpaslíky, kteří můžou kousat, ale taky můžou odpadnout.
Jako včera amatéři v modrém, nad nimiž se tyčil kopec Monte Titano a na něm tři pověstné pevnosti.
Během devíti minut v průběhu prvního poločasu se zbortily a zůstaly jen trosky 4:0 z pěti střel na branku. A pátý gól těsně před přestávkou. Tak produktivní první poločas reprezentace nikdy dřív ještě neodehrála. Vytvořila nový rekord.
Jakmile nebohý soupeř vybojoval míč, hned ho raději odkopl, aby si ještě víc nezavařil. Byla to demolice. „Byli v hodně hlubokém bloku. Takový zápas jsem ještě nikdy nehrál,“povídal záložník Jakub Jankto.
Ovšem pozor, ani demolice není zadarmo. Kdyby český tým k utkání přistoupil s průměrným elánem, klidně se mohl v Serravalle trápit.
I trpaslíci umějí zatopit, což San Marino nedávno ukázalo Norsku i Ázerbájdžánu. „Cením si toho, jak kluci k zápasu přistoupili,“prohlásil trenér Karel Jarolím. „V takovém zápase můžete jen ztratit. Jsem rád, že jsme nepřipustili žádné drama. Byli jsme hladoví střílet góly.“
Víc říkat nemusel, bylo to vypovídající. Chcete problémy? Hrajte na půl plynu. Chcete pohodu? Mákněte a většinu zápasu budete mít klid.
A tak si Češi mákli, aby se před daleko důležitějšími zápasy naladili.
Kvalifikace se teprve rozhodne. Je fajn, že si Jarolímův výběr vylepšil skóre, což se v konečné fázi může hodit. Česko poskočilo na třetí místo skupiny za Německo a Severní Irsko, které ve večerním utkání doma porazilo Norsko 2:0.
Byl to včera klidný večer. Rychle ale zapomeňte, že se hrálo. V červnu při stěžejním souboji v Norsku to bude úplně jiná šichta.
Velmi pozitivní je, že Češi v San Marinu nic nepodcenili, začali zhurta. Čtvrt hodiny dobývali po stranách i středem, nepůjčovali soupeři míč a pak to přišlo: poprvé, podruhé, potřetí, počtvrté a bylo.
Rychle, jednoduše, bez komplikací. Zatímco v sobotu San Marino slavilo národní svátek ohlušujícími salvami z děl, o den později ho sestřelili hosté z Česka.
Nejprve skóroval mladík Barák, jehož nezištně našel Gebre Selassie. Za chvíli Barák připravil podobný gól pro Daridu. Třetí gólovou akci rozjel kapitán Sivok obloučkem na Krejčího, ten mazaně sklepl na Baráka, jenž pálil pod břevno 3:0. Dál? Janktův přízemní centr uklidil na vzdálenější tyč Gebre Selassie.
Vlastně jste si právě přečetli jména nejdůležitějších hráčů, které Česko poslalo do boje.
Darida kmital jako motorová myš a napálil dvakrát tyčku, Barák byl nebývale efektivní, Gebre Selassie se bez ustání nabízel na pravém křídle a Sivok hlídal zadní vrátka.
I když, jak se to vezme. Spíš to byla přední vrátka, protože Češi pustili soupeře ke střele až po přestávce, kdy ledabyle bránil Brabec.
Mimochodem, když jsme na začátku mluvili o rekordech: nejvyšší vítězství zatím Češi napočítali proti outsiderům. Andorru porazili 8:1 a San Marino v minulosti dvakrát 7:0.
Pětigólovou poločasovou smršť ještě nikdy nezvládli. Včera ji dokonal plzeňský útočník Krmenčík, který doklepl Janktův prudký centr, ač se později ukázalo, že nejspíš z ofsajdu. Takže všechno? Ani ne. Šestý gól přidal Darida z penalty. To už se Češi šetřili, jelikož domácí přitvrdili. „Tyhle zápasy jsou takové, jaké si je uděláte. Přistoupili jsme k tomu výborně. Kdybychom přijeli na dovču, mohlo to skončit tragédií,“uvedl kapitán Tomáš Sivok.
To důležitější však teprve přijde. Pokud chtějí Češi skončit druzí a hrát baráž, musí vyhrávat i daleko náročnější zápasy.