Pražané jsou při koupi bytů náročnější, říkají developeři
S tím, jak v metropoli rostou ceny bytů, rostou i požadavky Pražanů. V malých bytech chtějí víc místa i místností a ve srovnání s Evropou více stojí o vlastní byt.
Když už za svůj nový byt musím zaplatit nehorázné peníze, tak ať stojí za to, říkají si nejspíš lidé v Praze. Podle developerů jsou jejich klienti čím dál náročnější a od svého budoucího bydliště očekávají větší komfort než v minulosti.
S rostoucí cenou se tak například zvětšuje i plocha prodaných jednopokojových a dvoupokojových bytů. Vyplývá to ze statistik společnosti Central Group, která sleduje vývoj velikosti bytů ve svém portfoliu v posledních sedmi letech. „U těch menších, kde si to kupující mohou vzhledem k celkově nižší ceně dovolit, se projevuje poptávka po větším prostoru a pohodlí,“popisuje výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková.
A potvrzuje to i Jan Kalaš, obchodní ředitel firmy Star Group. „Zatímco dřív jsme běžně prodávali byty 2+kk o pětačtyřiceti metrech čtverečních, dnes už lidé pod padesát metrů nejdou,“říká Kalaš. Ivo Mravinac z Penty pak dodává, že důvod je jasný. „Lidé si raději vezmou levnější 2+kk, ve kterém budou mít pohodlně velké pokoje, než 3+kk velký jako králíkárna. Dlouhodobě se 2+kk prodávají nejvíc.“Což sedí u všech oslovených developerů prodávajících v Praze.
Další zkušenosti se však liší podle toho, jaká je jejich cílová skupina klientů. „Nezaznamenali jsme, že by se plocha bytů zvětšovala, stále je to kolem 50 metrů čtverečních,“podotýká mluvčí Finepu David Jirušek s tím, že ani další trend popisovaný ve statistice Central Group u nich nesedí. A to ten, že u velkých bytů 3+kk a 4+kk Pražané naopak šetří každým metrem čtverečním. „Velké byty developeři obvykle umisťují do horních podlaží domů, kde jsou vyšší ceny. Jsou tak poměrně nákladné a každý metr navíc výrazně zvyšuje cenu a dostupnost takového bytu,“uvedla Tomášková. Zatímco v roce 2010 měl průměrný byt o čtyřech místnostech kolem 108 metrů čtverečních, dnes má o devět metrů méně.
„Konečná cena je klíčová. A pokud mají lidé zaplatit o dva až tři metry čtvereční víc, což je při ceně šedesát tisíc za metr čtvereční zhruba dvě stě tisíc korun, pořádně si to rozmyslí,“míní také Filip Sušanka ze společnosti Ekospol.
Ať je kuchyň za rohem
Sušanka přitom poukazuje ještě na jeden trend, který jde částečně proti zmiňovaným statistikám. „Za poslední tři čtyři roky narostl počet lidí, kteří založili rodinu a začali poptávat větší oddělování prostor. To znamená, že dvoupokojový byt chtějí vyměnit za třípokojový. Raději si vezmou 3+kk s menší celkovou plochou, aby dítě mělo vlastní pokoj, než aby ve společném pokoji neměli soukromí,“vysvětluje mluvčí Ekospolu. Pocitu soukromí a opticky většího bytu přitom mnohdy pomůže i jeho rozvržení, což pražští klienti vědí a čím dál častěji žádají zajímavěji řešené bydlení.
„Klienti preferují byty ve tvaru L. Vyberou si je častěji než prostý obdélník. Líbí se jim, když je ,kk‘ za rohem a jídelní a obývací prostory jsou aspoň trochu oddělené. V těch nejmenších bytech 1+kk, kam se musí do jednoho pokoje vejít ložnice i jídelna, proto chtějí alespoň polopříčku, která jednotlivé části oddělí a opticky byt zvětší. Pryč jsou ale časy, kdy byly obývací pokoj, kuchyň a jídelna zvlášť, to už se asi nevrátí,“míní Kalaš s tím, že za své peníze už lidé nechtějí jen samotný byt, ale i bonusy navíc – balkon, terasu či lodžii, dále parkovací místo, sklep nebo alespoň komoru.
Větší byty má jen Vídeň
Při srovnání metropole s přeshraničními sousedy také podle žebříčku Central Group vychází, že si Pražané v omezených podmínkách, kdy se nové byty nestavějí a ty stávající jsou drahé, užívají alespoň nestandardně velkých bytů. Průměrný prodaný byt údajně má 72 metrů čtverečních. Větší, přesně o tři metry čtvereční, už mají jen ve Vídni. „Například v Mnichově je průměrný byt stejně velký jako v Praze, v Berlíně a v Hamburku je dokonce menší,“říká Pavel Kliment ze společnosti KPMG, která se na žebříčku podílela.
Jirušek z Finepu však upozorňuje, že způsob bydlení je u nás jiný než v Evropě. „Například pro Velkou Británii je typické bydlení ve víceposchoďových bytech, tady se tomu dřív říkalo byt holandského typu. V Berlíně je zase velmi rozšířené nájemní bydlení. Samo město je tam lidem nájemcem i developerem zároveň. Kdežto v Česku je mnohem víc v oblibě osobní vlastnictví. Podobné žebříčky proto spousta věcí zkresluje,“vysvětluje Jirušek. Ovšem potvrzuje, že si pražské byty ve srovnání s Evropou nevedou špatně.
S tím, že Češi svůj byt mnohem raději vlastní, souhlasí i pražský Institut plánování a rozvoje (IPR). „V porovnání se západní Evropou je v Praze skutečně mnohem vyšší počet bytů v osobním vlastnictví. V tomto směru je stále znát rozdělení mezi západní a východní Evropou, neboť v Polsku a na Slovensku je situace podobná jako u nás,“uvedl mluvčí IPR Marek Vácha.