Brexit začíná. Sbohem, Británie

Premiérka Theresa Mayová dnes oficiálně požádá Brusel o zahájení výstupových jednání

Do Bruselu dnes dorazí dopis britské vlády. Premiérka Theresa Mayová v něm oficiálně žádá předsedu Evropské rady Donalda Tuska o aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy a spuštění procesu, který Británii vyvede z Evropské unie.

Krátce po poledni londýnského času pak Mayová oznámí britským poslancům, že Tusk dopis obdržel a že rozhodnutí, které Britové učinili před devíti měsíci v červnovém referendu, se konečně začne naplňovat.

Formálně tak začne komplikovaný proces, který vyvede Británii z evropského bloku, jehož členem se stala v roce 1973. Vše se má stihnout do dvou let, během nichž Británie stále ještě bude formálně členem EU.

Pokud ale chce Británie do konce března 2019 z Unie skutečně odejít, pak by podle hlavního vyjednávače za EU Michela Barniera měla jednání reálně skončit nejméně o půl roku dříve, tedy v říjnu 2018.

Britové mají i náhradní plán

Premiérka Mayová letos v lednu oznámila, že Británie bude chtít takzvaný tvrdý brexit, tedy že nestojí o žádnou formu přidruženého partnerství s EU. Řekla také, že „žádná dohoda je lepší než špatná dohoda“. Pokud by ale po dvou letech Británie skutečně odešla bez další dohody o spolupráci s EU, zejména v oblasti obchodu, mělo by to podle Barniera pro Británii vážné hospodářské a sociální důsledky.

Také britský ministr pro vystoupení z EU David Davis ještě před dvěma týdny říkal, že neví, jak by v takovém případě Británie dál fungovala. Před blížícím se datem spuštění brexitu nicméně bez dalších podrobností uvedl, že Británie má pro případ, že se s EU rozejde bez dohody o budoucích vztazích, „obrovský náhradní plán“.

Kromě Bruselu bude muset Londýn v následujících měsících intenzivně jednat také s Edinburghem a Belfastem. Národní vlády ve Skotsku a Severním Irsku totiž kvůli

brexitu hrozí rozbitím společného státu. Na rozdíl od Anglie a Walesu se tady v referendu vyslovili pro setrvání v Unii.

Skotové schválili referendum

V Severním Irsku panují obavy, že brexit způsobí obnovení kontrol na hranicích s Irskou republikou. To by mohlo ohrozit křehký mír na severu ostrova, který nyní panuje po desetiletích sektářského násilí.

Skotský parlament pak včera schválil konání druhého referenda o nezávislosti na Británii, které už dříve avizovala kvůli nesouhlasu s brexitem premiérka Nicola Sturgeonová. Referendum by Sturgeonová chtěla uspořádat na konci roku 2018, případně začátkem roku 2019, tedy ještě před plánovaným datem vystoupení Británie z EU, kdy ještě nebudou známy konečné podmínky dohody.

Skotové podle Sturgeonové musejí dostat šanci, aby o svém osudu rozhodli dřív, než Británie vystoupí z Unie. Londýn však podle včerejší reakce britského ministra pro Skotsko Davida Mundella nebude s Edinburghem jednat o novém referendu, dokud Británie nedokončí výstupový proces.

Skotská národní strana premiérky Sturgeonové o nezávislost na zbytku Británie usiluje dlouhodobě. V prvním referendu v roce 2014 neuspěla, nyní je ale pozice skotských separatistů silnější.