Zlatý civil

Architekt policejní reformy Laube po odchodu od policie bere statisíce jako poradce ministra.

Materiály, které Zdeněk Laube za hodinovou mzdu až 470 korun pro ministerstvo vnitra vypracoval, však úřad odmítl MF DNES poskytnout. „S ohledem na fakt, že jde o materiály, které se dotýkají bezpečnosti České republiky,“zdůvodnila to ředitelka personálního odboru ministerstva Martina Horčičková v odpovědi na zákonnou žádost.

Jednoduché nebylo ani získat od ministerstva informace, kolik vlastně Laubemu za jeho rady udílené Milanu Chovancovi zaplatilo. Původně totiž ve svém oficiálním seznamu poradců zveřejnilo, že jen do konce loňského roku dostal 290 tisíc korun, což by odpovídalo platu 83 tisíc měsíčně.

Jakmile se MF DNES začala vyptávat na částku, která byla nejvyšší ze všech zveřejněných poradců napříč ministerstvy, přišel obrat.

„Díky vašemu dotazu jsme odhalili chybnou částku v dokumentu na webových stránkách resortu, kterou jsme obratem opravili,“reagovala po několika hodinách mluvčí ministerstva vnitra Lucie Nováková. Podle ní Laubemu ministr vloni za tři a půl měsíce vyplatil pouze 137 tisíc. Další informace sdělit odmítla. Ze šedesátky poradců ministra a jeho náměstků přitom omyl potkal pouze Laubeho.

Personální odbor ministerstva opravenou informaci za loňský rok potvrdil. A dodal, že za letošní rok si Laube vydělal dalších skoro šedesát tisíc.

Kolik k tomu Laube bere na České poště, tento státní podnik odmítá zveřejnit. „Plat pana Laubeho je zcela standardní a odpovídá jeho pracovní pozici. Konkrétní výše platů jednotlivých zaměstnanců Česká pošta nezveřejňuje,“uvedl mluvčí Matyáš Vitík. Česká pošta navzdory zákonu informace odmítá poskytovat dlouhodobě.

Kontroverze provázejí Laubeho už od chvíle, co se v roce 2014 stal zástupcem policejního prezidenta. Od roku 1984 totiž byl příslušníkem Sboru národní bezpečnosti v útvaru, jenž měl na starosti sledování občanů. Navzdory tomu má kvůli mezeře v zákoně čisté lustrační osvědčení, které bylo pro jeho post nezbytné.

Postaral se Chovanec i Babiš

Policejní reorganizace loni v létě odstartovala víceméně dodnes trvající vládní krizi. Ministr vnitra Milan Chovanec změny podle odpůrců v čele s šéfem ANO Andrejem Babišem oznámil na poslední chvíli.

A padala také obvinění, že cílem reorganizace je zneutralizovat Roberta Šlachtu a jeho Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Ten byl totiž v rámci reformy sloučen s Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality, načež Šlachta od policie odešel.

Až na policejního prezidenta Tomáše Tuhého už ve státní správě našla nové uplatnění kompletní sestava hlavních aktérů reorganizace.

Zatímco Laube se usadil v resortu vnitra, ti, kteří tehdy souzněli s názory Andreje Babiše, zase obsadili významné posty na úřadech spadajících pod ministerstvo financí.

Takže dnes již bývalý šéf ÚOOZ Robert Šlachta pracuje jako náměstek generálního ředitele Celní správy. A bývalý šéf ostravské expozitury ÚOOZ Jiří Komárek, Šlachtův tehdejší spojenec a autor výroku o „brutálním úniku informací“z vyšetřování, kterého se podle něj měl dopustit policejní prezident Tomáš Tuhý, nastoupil na finanční správu.

Komárka mohou tehdejší výroky přijít draho. Generální inspekce jej obvinila ze zneužití pravomocí. A neúspěch odpůrců reformy podtrhla poslanecká komise, která měla za úkol její průběh vyšetřit.

„Nebylo prokázáno, že organizační změna proběhla s cílem odstranit Roberta Šlachtu,“uvedl její předseda Pavel Blažek z ODS, podle nějž však byla příprava reorganizace podceněna.