Fakta Kdo chce vést ČT
Vzorky krve teď po areálu olomoucké fakultní nemocnice létají rychlostí až pět metrů za sekundu. Laboratoře a kliniky si je mezi sebou posílají spolu s recepty či dalšími vzorky na rozbor zcela novou potrubní poštou.
Vynález ze „století páry“je v českých nemocnicích stále oblíbený. Posílání vzorků tkání totiž nelze nahradit počítačem jako v případě dokumentů.
Nová potrubní pošta spojuje dvacet budov, dohromady měří třináct a půl kilometru. Vyšla na více než sto milionů korun, včera ji nemocnice oficiálně spustila. Z nejvzdálenější kliniky vzorek krve do centrální laboratoře díky stlačenému vzduchu doletí za čtyři minuty. Dřív je po areálu doručovala pochůzková služba.
„Zjednoduší a zrychlí přepravu biologických vzorků k laboratorním vyšetřením. Areál nemocnice má rozlohu tři desítky hektarů, jednotlivé kliniky byly historicky budovány jako samostatné pavilony,“vysvětluje ředitel Roman Havlík. Šestnáct centimetrů širokými trubkami při zkušebním provozu proletí více než tisíc zásilek denně. „Kapacita pošty je samozřejmě vyšší. Do budoucna uvažujeme třeba i o přepravě léků či drobného zdravotnického materiálu,“říká hlavní sestra Andrea Drobiličová. Uvnitř pošty jsou i paměťové čipy, obsluha tak může zásilky při přepravě sledovat.—
Michal Poláček
Jen dvanáct zájemců se přihlásilo do letošní volby ředitele České televize. Její dosavadní šéf Petr Dvořák je totiž jasným favoritem, má náklonnost radních, kteří ředitele volí. Jeden z jeho vyzyvatelů je však překvapivý – patří mezi Dvořákovy podřízené. Karel Novák dříve vedl zpravodajství České televize, dnes pracuje jako šéfdramaturg pořadu 168 hodin. A počítá s tím, že pokud prohraje, možná bude muset z televize odejít.
Jdete do přímého střetu se svým nejvyšším šéfem. To se v České televizi zrovna nenosí...
To se nenosí v žádné firmě. Pokud to někdo udělá, je to buď, anebo. Jestli v televizi v případě prohry zůstanu, to bude záležet na dohodě s Petrem Dvořákem, pokud svou funkci obhájí. Když se se mnou nebude chtít bavit, moje životnost v televizi se na roky počítat nedá. To je každému asi jasné. Já si ale Petra Dvořáka vážím. Jeho éra je pro Českou televizi úspěšnou érou.
Takže to není „odboj“?
Kdyby byl konkurz na ředitele zpravodajství, hlásím se tam. Je ale jen konkurz na generálního ředitele.
Proč jste se tedy přihlásil?
Práce lidí na programu ČT24 přichází vniveč. Já ty lidi znám léta, dělal jsem s nimi jako šéfredaktor či šéfeditor. Chtěl bych, aby se lidem nekazila práce. Oni odvádějí maximum a sledovanost klesá. Když se stane cokoliv mimořádného – ať už teroristický útok nebo povodeň – odvádějí hodiny a hodiny nepředstavitelné dřiny. Sledovanost ČT24 však za poslední tři roky poklesla o neuvěřitelných 28 procent, na úroveň před sedmi lety. V prostředí, kde nemá konkurenci.
V čem je podle vás problém?
Špatné nastavení programu vedením televize. Připomíná slovenskou zpravodajskou televizi TA3 v dobách, kdy ji nynější ředitel zpravodajství ČT Zdeněk Šámal v roce 2001 zakládal. Tehdy bylo skvělé vysílat jednu krátkou zprávu za druhou a po půl hodině zase znovu, pořád dokola. Ale je rok 2017. Místo zpráv se musí dělat zpravodajství.
Radil jste se o přihlášce s kolegy?
Nikdo z televize o tom nevěděl. Jakmile moje jméno vyšlo najevo, překvapily mě pozitivní reakce i od lidí, kteří jsou v ČT zaměstnáni. Nevím, jestli úplně udělali dobře, ale vážím si každé SMS či „lajku“. Kromě dnešního ředitele
se přihlásili: Alena Dlabačová, Gabriela Froňková Dousková, Martin Konrád, Tomáš Kopečný, Daniel Petruška, Jiří František Potužník, Radoslav Štědroň, Milan Vacek, Stanislav Vaněk, Petr Vinklář. První kolo volby bude 12. dubna, nového ředitele z pěti finalistů rada zvolí 26. dubna.
Na ČT nyní útočí prezident Zeman, přímo na váš pořad 168 hodin si stěžoval i šéf ANO Andrej Babiš. Je televize pod tlakem?
Jsem tam třiadvacet let. Zájem politiků o vysílání byl vždycky. Jsou to běžné věci, se kterými jsem žil polovinu kariéry. Šéfredaktora jsem v Praze dělal čtyři roky, v Ostravě šest let. Je na managementu těm tlakům odolat, ať sedí v Radě ČT kdokoliv, ať v ní má převahu jakákoliv skupina. Za reportážemi si stojíme. Osobní invektivy však samozřejmě nejsou dobré ze žádné strany.
Zažil jste, že by politici úspěšně zasáhli do obsahu vysílání?
U nás v redakci publicistiky ne. Za zbytek nemůžu mluvit. Já jsem v posledních letech nic nezaznamenal.
Radní mohou vnímat jako handicap, že se zaměřujete jen na zpravodajství. Co jiného nabízíte?
Jsem si toho vědom. Ve své koncepci se věnuji i dalším věcem. Mediální scéna se proměnila revolučním způsobem. Lidé se na televizi přestávají dívat. Nemůžeme se spolehnout, že zmáčknou knoflík na ovladači a budou odevzdaně pozorovat, co se děje na obrazovce. Sledují třeba webovou službu Netflix. Ta začínala jako půjčovna DVD. Dnes produkuje jeden z nejúspěšnějších světových seriálů Dům z karet. Hrozně se mi líbil i seriál Pustina na HBO. Nebyla to klasická detektivka, mapovala život v sociálně vyloučených lokalitách. To je naprosto veřejnoprávní téma. Takovým směrem bych šel. Proč ČT dříve odmítla seriál Hořící keř o Janu Palachovi? Opět ho natočilo HBO.
Jak vidíte své šance?
Nemusí to být úplně beznadějné, ale dějí se nevyzpytatelné věci. V roce 2011 například ani do druhého kola neprošel režisér Fero Fenič, který by byl vynikající. Je pouze dvanáct kandidátů. Mnoho potenciálních uchazečů si to nejspíš rozmyslelo. Funkci obhajuje nynější ředitel. Je to taková mise pro sebevrahy.