Brazilský kmen odškodní za pád letadla
V roce 2006 se zřítil do amazonského pralesa, na území indiánského kmene Kayapů, letoun jedné z největších brazilských aerolinek Gol. Zemřelo 154 lidí – všichni, kdo byli na palubě. Indiáni nyní dostanou odškodné. Po havárii leteckou společnost zažalovali s tím, že žít na postiženém místě je pro ně už nemožné.
V osudný den o sebe zavadily nad amazonským pralesem Boeing 737 se soukromým letadlem Legacy 600, který pilotovali dva Američané. Zatímco Američanům se podařilo dostat na nejbližší letiště a přistát, brazilský letoun se zřítil, nikdo v něm nepřežil.
„Už tam vládne jen smrt“
Kayapové, členové indiánského kmene, pak z oblasti, kam trosky stroje dopadly, přestěhovali všechna svá obydlí i své zdravotní středisko. A požádali o odškodnění. Podle jejich víry se totiž už nikdy nesmějí do míst tragédie vydat, protože „byla navěky prokleta a zasvěcena smrti“.
Aerolinky se nyní rozhodly odškodnění vyplatit v mimosoudním vyrovnání. Přestože vyšetřování ukázalo, že vinu na havárii nenesou ony, ale především američtí piloti a brazilské řízení letového provozu.
Odškodnění indiánského kmene Kayapů dosahuje v přepočtu 31 milionů korun. Počet členů kmene je nyní odhadován na zhruba 8,5 tisíce lidí. Znamená to, že každý člen komunity tak dostane zhruba 3,5 tisíce korun.
Kayapové jsou jedním z největších a nejvlivnějších indiánských kmenů v Amazonii. Původně v 80. letech zbohatli na pronajímání půdy dřevorubcům.
Když spadne letadlo, je to vždy katastrofa. Jde však i o to, kam trosky dopadnou. Amazonští indiáni nyní vysoudili odškodné za to, že havárie znesvětila jejich půdu.
Další úspěch náčelníka Raoniho
Tehdy se „celebritou“kmene stal náčelník Raoni Metuktire, který byl hlavní postavou i nynějšího sporu s aerolinkami.
Raoni, narozený nejspíš v roce 1930, je dnes považován za symbol záchrany pralesa. Se západní civilizací se on a ostatní členové kmene setkali poprvé až v roce 1954. Raoni se nejdříve stal průvodcem řady expedic do nitra Amazonie. Pak úspěšně vybojoval uznání hranic svého kmene.
Od roku 1989 pak Raoni procestoval prakticky celý svět mimo jiné se slavným hudebníkem Stingem, aby upozornil na ohrožení amazonského pralesa a tamních indiánských kultur.
Hlavní boj tehdy vedl proti chystané přehradě Belo Monte, kvůli níž měla být zaplavena velká část území nejen jeho kmene, ale i těch státních. Částečně uspěl v roce 1993, kdy v oblasti vznikla rezervace o rozloze zhruba 180 000 km2.
Poznávacím znamením Raoniho se stala dřevěná destička pod jeho dolním rtem. Kdysi se tak „zdobili“válečníci kmene – dnes už je Raoni jedním z posledních, kteří destičku pod rtem nosí.