ZPŮSOBY OTVÍRÁNÍ OKEN
TYP OTVÍRÁNÍ DOPORUČÍ PROJEKTANT, LZE KONZULTOVAT U PRODEJCŮ. OMEZENÍ JSOU DÁNA ROZMĚREM, MATERIÁLEM A TYPEM PROFILU.
Pevná (neotvíravá) – častá i ve větších formátech, při stejných izolačních parametrech levnější než ta, jež lze otevřít.
Otvíravá – obvyklé otvírání dovnitř, aby byly panty v interiéru a chráněné proti povětrnosti. Časté použití s dvěma křídly. Variantou jsou dřevěná špaletová či kastlová okna se zdvojenými okny s deštěním uvnitř, používají se hlavně na památky. Tradiční je zde otvírání vnějších křídel ven a vnitřních do interiéru, ale lze otvírat i obojí dovnitř, možné je pevné zasklení či sklápění.
Sklopná (výklopná) – lidově ventilačky, otvírání u horního rámu, u malých oken jediný možný způsob. Častá v koupelnách a WC, technických místnostech, sklepích, někdy v kuchyních či na chodbách. Otvíravě-sklopná (otvíravě-výklopná)
– možnost klasického otvírání i ventilačky na jednom křídle, nejčastější typ. Musí se dávat pozor, abyste neotevřeli obojí zároveň, dobrá okna jsou proti tomu zabezpečená. U dvoukřídlých otvíravých oken může mít tuto kombinaci jen jedno křídlo.
Posuvná – oblíbené otvírání francouzských oken sloužících jako vstup na terasu a zahradu – posuvné stěny či portály. Varianty sklopně-posuvná (posuvně-výklopná), zdvižně-posuvná či odstavně-posuvná.
Kyvná (otočná) – otáčejí se kolem středové osy, většinou vodorovné, výjimečně i svislé. Na fasádách se používají spíš jen u kancelářských budov, rozšířená jsou jako střešní okna. Výklopně-kyvná – křídla se vyklápějí ven směrem nahoru, rozšířená jsou jako střešní, okno se víc otevře než u kyvné varianty. Jako svislá jen velmi výjimečně, někdy se jim pak říká výklopná.
Výsuvná – posuv části zasklení směrem nahoru, dělají se málo, spíš v interiéru například mezi kuchyní a jídelnou.