Tvrdý exekutor s tváří chlapce
Exekutoři z Přerova mají obří sklad a zvládnutou psychologii.
Exekutorský úřad v Přerově je „přísné prostředí“na první pohled. Sídlí v křiklavě červené budově, v recepci vítá návštěvníky detekční rám a statný strážce. Recepční si od příchozího okamžitě vyžádá občanský průkaz, a dokonce ho okamžitě „prolustruje“. To jestli náhodou na něj v Přerově nevedou nějakou tu exekuci.
Na televizní obrazovce v hale běží varování pro dlužníky, co mají dělat, aby vykonavatel nepřijel se „stěhovacím vozem“.
Bývalý soudce Tomáš Vrána vybudoval v Přerově nejznámější exekutorský úřad v České republice, ale loni po nátlaku ministra spravedlnosti sám odešel. Komise exekutorské komory vybrala na uvolněné místo jeho dřívějšího kolegu Lukáše Jíchu.
Ten začínal jako exekutorský koncipient, pod Vránou pracoval celkem osm let. Je mnohem mladší, působí přívětivěji a chlapecky. Jakkoli se však vyjadřuje obezřetně, je schopen postupovat razantně.
Jícha v mnohém pokračuje ve Vránových šlépějích. Pracuje pro něj pořád kolem 180 lidí a exekutorský úřad si drží pro lepší mediální obraz třeba i PR manažera Davida Talu. K pár změnám však Jícha přece jen přikročil. „Snažíme se s povinnými více komunikovat. Ne vždy se setkáváme s vůlí druhé strany a občas musíme přistoupit i k razantnějším krokům, jako je osobní návštěva. Nedá se tomu úplně vyhnout,“ vykládá Jícha. V éře po Vránovi prý ubylo stížností, i když pořád přicházejí úměrně tomu, kolik exekucí tento úřad dělá.
MF DNES kontaktovala už v pondělí také exekutorskou komoru s dotazem, kolik stížností na Jíchu přišlo, ale komora do uzávěrky neodpověděla.
Lidová představa exekutora, který přijde domů a zabaví televizi, se ve skutečnosti týká jen malého procenta exekutorských úřadů. Ten přerovský je však jedním z nich. Kousek od města má pořád obrovský areál, kde skladuje tisíce zabavených věcí. „Většinou jde o spotřební elektroniku, sportovní vybavení, obrazy, hodnotnější dekorativní předměty, repliky zbraní. Měsíčně se draží asi 800 věcí, z čehož bývá dvacet až třicet aut,“uvedl Jícha.
První a druhá návštěva
I když Jícha může na první pohled působit jako „Vránův člověk“, předání úřadu neproběhlo hladce. Jícha dokonce na svého předchůdce podal trestní oznámení kvůli tomu, že úřadu zpronevěřil 3,5 milionu korun. Nicméně nakonec se usmířili. „Sám pan doktor Vrána nevěděl, co jeden z jeho zmocněnců zadal v bance. Podařilo se nám platbu vrátit,“komentuje to Jícha.
Přerovský úřad má především perfektně vypracovanou psychologickou strategii, jak na dlužníky. Jeho vykonavatelé rozlišují mezi první a druhou návštěvou.
První návštěva má dlužníka hlavně vystrašit a vykonavatel udělá soupis věcí. „Vykonavatele vysíláme proto, aby provedl soupis movitých věcí za účelem dražby. Vykonavatel naposledy vyzve povinného k úhradě, proběhne soupis věcí a povinný se často snaží odvrátit exekuci. Upuštění od dalších úkonů ale dosáhne jen zaplacením dluhu,“popisuje Jícha.
Daniel Hůle ze společnosti Člověk v tísni (zastupuje dlužníky) potvrzuje, že přerovský úřad se polepšil. Postěžoval si na jediný exces. „Pořád se stává, že odvezou z domácnosti i majetek, který patřil někomu jinému než dlužníkovi. Když podáme vylučovací žalobu, tak ji uznají, ale řeknou ‚Přijeďte si pro věci do Přerova‘,“vypráví Hůle. Jícha to popřel s tím, že mu už od roku 2013 zákon ukládá vracet věci, které nepatřily dlužníkovi.
I když by se zdálo, že exekutorský byznys prosperuje, Jícha si stěžuje na snížení odměn. Od 1. dubna bude dlužník platit jako odměnu exekutorovi místo 1 500 korun už jen tisícovku. „Patrně ten účel byl zlovolný – uškodit soudním exekutorům,“hodnotí to Jícha. Na druhou stranu dlužník, který jel třeba jen jednou načerno a má dluh pár stovek, může zaplatit v exekuci i 11 tisíc korun.