Britský rozvod začíná

Devět měsíců po britském referendu o vystoupení z EU premiérka Mayová oficiálně požádala o odchod.

„Drahý prezidente Tusku, 23. června loňského roku obyvatelé Spojeného království rozhodli o vystoupení z Evropské unie.“Tak začíná oficiální dopis britské premiérky Theresy Mayové, který včera dorazil do Bruselu. „Dnes tedy o tomto závěru v souladu s článkem 50 Lisabonské smlouvy informuji Evropskou radu,“píše Mayová.

Je to nejdůležitější dopis v novodobých britských dějinách.

Na šesti stranách v něm Mayová informuje předsedu Evropské rady Donalda Tuska, že Británie žádá o zahájení výstupových jednání z EU. Píše, že její vláda bude usilovat o „hluboké a speciální partnerství“s EU, zmiňuje nicméně i možnost, že k žádné dohodě dojít nemusí. „Nebylo by to ale v zájmu ani jedné strany, proto se musíme velmi snažit tomuto výsledku předejít,“dodává Mayová.

Dokument, který Mayová podepsala už v úterý večer, přišel včera do rukou britského vyslance při EU Tima Barrowa, který jej pak Tuskovi osobně předal. Stalo se tak ve 13.20 a právě tenhle moment vstoupí do dějin jako opravdový začátek rozvodového řízení mezi Británií a Evropskou unií.

„Už teď nám chybíte,“řekl Tusk při setkání s Barrowem. Nemá podle něj smysl předstírat, že středa je pro Brusel nebo Londýn šťastným dnem. Pro EU jde i o symbolické načasování. Jen o čtyři dny dřív totiž slavila podepsání Římských smluv, které založily Evropské hospodářské společenství, předchůdce EU.

Už žádné výmluvy

Teď už není cesty zpět. Výstupové rozhovory sice teoreticky mohou být se souhlasem všech členských států zastaveny, o takovou možnost ale v současnosti nestojí ani Británie, ani EU. Mnohokrát opakovaná fráze Theresy Mayové o tom, že „brexit znamená brexit“, nenechává prostor pochybám. A evropští úředníci, kteří výsledek britského referenda nevítali zrovna s nadšením, v uplynulých měsících na Brity sami apelovali, aby ke konkrétním krokům přistoupili co nejdříve a neprodlužovali tak všeobecnou agonii.

„Brzy se přistoupí k tvrdým vyjednáváním, při kterých se nevyhneme mnoha zklamáním,“domnívá se ekonom a bývalý zaměstnanec britského ministerstva zahraničí Gregor Irwin.

Podle britského analytika Philipa Wooda budou obě strany muset projednat nejméně 339 tematických bodů, například bezpečnost, spolupráci tajných služeb nebo třeba vztahy v oblasti výzkumu a vědy. „Nejhorším výsledkem by bylo, pokud by nedošlo k žádné dohodě,“říká Wood. „V takovém případě by chlad a hořkost mezi Evropou a Británií přetrvaly nejméně celou generaci.“

Evropští vyjednavači chtějí postupovat pragmaticky, první emoce zklamání už vyprchaly. Podle německého ministerstva zahraničí Británie i přes rozhodnutí vystoupit z EU zůstane „blízkým partnerem a přítelem“. Ovšem s tím zásadním rozdílem, že „blízké přátelství není to samé, jako být součástí rodiny“.