Příliš mnoho turistů škodí

Nový Zéland a Island plánují, jak zmírnit příliv turistů. USA už na tom to díky Trumpovi pracují

Nový Zéland a Island bojují s turismem. Během uplynulých let se ostrovní země i díky filmařům staly vyhledávanými turistickými destinacemi. Zatímco na jižní polokouli jezdí lidé hledat hobity, mezi lišejníky a gejzíry na Islandu se turisté kochají exteriéry ze Hry o trůny. Každoroční příval návštěvníků však obyvatelstvu obou zemí začíná přerůstat přes hlavu. Zvažují proto zavedení nových poplatků či daní cílených na cizince.

To v USA budou nejspíš řešit opačný problém. Nahlas deklarovaná averze k cizincům z úst vrcholných politiků obírá podnikatele v oboru o zisky a zájem zahraničních turistů o cesty do USA stagnuje.

Poplatky mohou pomoci

Turisté loni přinesli státní pokladně Nového Zélandu 14,5 miliardy novozélandských dolarů (257 miliard korun). Cestovní ruch tvoří zhruba pětinu příjmů země ze zahraničního obchodu a zaměstnává 7,5 procenta lidí. Jenže návštěvníci přibývají příliš rychle.

Na ostrovy totiž loni přicestovalo 3,5 milionu turistů, což je o 480 tisíc více, než předpokládala státní analýza z roku 2014. A místní se shodují na tom, že infrastruktura i ubytovací kapacity náporu přestávají stačit.

„Cizinců je tu moc a vůbec nejde jenom o batůžkáře. Hodně lidí si sem jede odpočinout a takzvaně vyčistit hlavu i na dlouhé měsíce. Mnohdy jsou na několikaměsíční pracovní dovolené,“říká 25letá Klára, která na Nový Zéland přicestovala loni v prosinci.

V roce 2022 už má souostroví navštívit 4,5 milionu turistů, tedy téměř tolik, kolik na něm žije obyvatel. Podle vlády bude při současném tempu přírůstku návštěvníků v zemi v roce 2025 chybět více než 4 500 hotelových pokojů.

Infrastruktura již dnes potřebuje investici v objemu 1,4 miliardy novozélandských dolarů (24,8 miliardy korun), jinak nápor nezvládne. A jednou z možností, jak peníze na investice získat, jsou různé poplatky pro turisty, třeba za návštěvu národních parků. „Zatím jsme k žádnému rozhodnutí nedospěli, nicméně spoustu možností zvažujeme včetně zavedení poplatků pro domácí a zahraniční turisty,“uvedla nedávno novozélandská vicepremiérka Paula Bennettová.

Sedm turistů na Islanďana

Island je na turismu závislý ještě více. Předloni podle Islandsbanki vynesl státní pokladně 368 miliard islandských korun (82 miliard korun), jeho podíl na exportu činil 31 procent a v oboru pracovalo 12 procent zaměstnanců. Letos by měl vydělat už 560 miliard.

Ostrov známý sopečnou krajinou, ledovci i zelenými nížinami, na němž žije asi 330 tisíc obyvatel, letos očekává návštěvu 2,3 milionu turistů. Ještě v roce 2010 jich přitom přijelo necelých půl milionu.

„Nepamatuji, že by k nám jezdilo tolik cizinců,“potvrzuje pro MF DNES hudební skladatel Sigtryggur Berg Sigmarsson. „V centru Reykjavíku rostou hotely a zabírají místa tradičních kulturních center. Co na turisty čeká, když budou všude jenom hotely? Všechno navíc podražuje,“vysvětluje Sigmarsson.

Stejně jako mnoho místních má obavy o tamní přírodu. „Některá místa nezvládnou, aby je navštívil milion lidí ročně,“vysvětluje.

„Musíme být velmi opatrní, abychom se kvůli cestovnímu ruchu nestali oběťmi vlastního úspěchu,“uvedla nedávno Thordis Kolbrun Reykfjörd Gylfadóttir, ministryně průmyslu, cestovního ruchu a inovací.

„Hovoříme-li o poplatcích pro turisty, týká se to hlavně omezení množství lidí, kteří navštěvují některá speciální místa,“upřesnila Gylfadóttir.

Vláda proto zvažuje kroky, jak příliv turistů usměrnit. Jednou z možností je vydávání speciálních licencí pro cestovní kanceláře, jinou zvýšení hotelové daně, která má letos státu vynést 1,2 miliardy islandských korun.

Problém nicméně možná brzy vyřeší ekonomika sama. Reykjavík již dnes patří k turisticky nejdražším evropským metropolím. Hotelový pokoj stojí až o třetinu víc než v ostatních skandinávských hlavních městech. Islandská měna navíc poslední roky vůči dolaru i euru vytrvale posiluje.

Hrozí ztráta 18 miliard dolarů

To americký cestovní ruch čeká naopak kvůli prezidentovi Donaldu Trumpovi nelehká sezona. „Buď nabídnou slevy, aby udrželi celkové objemy, nebo prostě ty objemy poklesnou. Už teď ale vidíme, že ceny klesají,“řekl listu Financial Times Dara Khosrowshahi, šéf největší on-line cestovky na světě Expedia.

I když stagnující zájem o cesty do USA může být také odrazem silnějšího dolaru, řada expertů to dává za vinu hlavně politikům. Konkrétně Trumpovým exekutivním příkazům, které mají zabránit vstupu občanů z několika muslimských zemí. I když je zatím brzdí soudy, takové zákazy mohou vyvolat negativní reakci i od turistů z jiných zemí.

Například pensylvánská poradenská společnost Tourism Economics odhaduje, že země přijde během následujících dvou let o 10 milionů zahraničních návštěvníků. A turistický byznys bude tratit odhadem 18 miliard dolarů.

Z celkového balíku 250 miliard dolarů (přes 6 bilionů korun), který zahraniční turisté v americkém turistickém byznysu ročně protočí, je to sice malá částka, ale představovala by zvrat dosavadního rostoucího trendu.

Podle údajů americké asociace U. S. Travel totiž v posledních letech počet zahraničních návštěvníků neustále stoupal, až na loňských 77 milionů z 54 milionů v roce 2009. Peníze zahraničních turistů se přitom podílejí na příjmech ze zahraničního obchodu země z necelých deseti procent.

„Heslo ‚America first‘ používané během předvolební kampaně i při Trumpově inauguraci se teď odráží v reálné politice. Ze všech stran dostávají mezinárodní trhy signál, že Amerika už není laskavá destinace,“řekl listu USA Today šéf Tourism Economics Adam Sacks.

Někde už se úbytek hostů projevuje. Třeba hotelový řetězec Marriott zaznamenal v únoru téměř třetinový pokles rezervací od klientů ze Středního východu a desetiprocentní pokles od Mexičanů. Trojice největších amerických aerolinek United, Delta a American Airlines zaznamenala dvouapůlprocentní pokles příjmů přepočtený na počet pasažérů a nalétaných mil.