Centrum bohémů je na Žižkově
Žižkov dal Praze 3 mírně rebelský charakter už v době Rakouska-Uherska
Martin Bajtler redaktor MF DNES
Žižkov byl zároveň vždy o něco chudší než sousední Vinohrady a jeho obyvatelstvo tvořily spíše střední a nižší třídy. „Hojně byli zastoupeni řemeslníci, drobní živnostníci, ale i dělníci,“dodává Kostelecký. Z toho důvodu měl Žižkov dlouhou dobu pověst dělnické a proletářské čtvrti.
A právě proletářská historie a dlouholetý bohémský charakter se podepsaly i na podobě současného Žižkova jako čtvrti hudebních klubů a barů pro noční život. Velké množství nejrůznějších hospod a nočních podniků se na území Žižkova nacházelo už od dob jeho vzniku. Za první republiky ve čtvrti fungovaly třeba tančírny a „dupárny“.
Hudební kluby „devadesátek“
Rozkvět dnešní klubové scény na Žižkově přišel s rokem 1989. Po něm prošla Praha 3 významnou proměnou svého sociálního statusu. „Z městské části, která měla image dělnické a v jistém ohledu trochu divoké čtvrti, se stala čtvrtí středních tříd, přičemž si uchovala trochu bohémský charakter a specifickou kulturu,“uvádí Kostelecký.
Kromě klubu v Paláci Akropolis a dalších, které fungují dodnes, vzniklo na Žižkově v devadesátých letech několik nyní už zaniklých hudebních klubů, které byly typické svou „undergroundovou“atmosférou. Některé z nich přitom hrály významnou roli na české hudební scéně. „V legendárním klubu Alterna Komotovka se například uchytila první generace pražských hiphoperů,“říká hudební publicista Radek Diestler. V žižkovském klubu pořádali své první koncerty třeba Peneři Strýčka Homeboye.
Přestože část klubů devadesátá léta nepřečkala, je možné s nadsázkou nazvat Žižkov klubovou čtvrtí i dnes. Svědčí o tom třeba i největší klubový hudební festival v České republice – Žižkovská noc, jehož sedmý ročník se minulý víkend uskutečnil právě na Žižkově.
Kulturu a zábavu však nemusí obyvatelé Prahy 3 hledat jen v tmavých klubech, ale i pod otevřeným nebem. Na území městské části se totiž nacházejí dva parky s unikátním výhledem na Prahu – Vítkov a park Parukářka na Vrchu svatého Kříže. Druhé jmenované místo je pro městskou část natolik významné, že nechala vypracovat od architekta Josefa Pleskota studii, která má pomoci výjimečnou atmosféru městské zeleně uchovat. Počet obyvatel Pracovní příležitosti Index stáří (počet obyvatel starších 65 let na 100 dětí mladších 15 let) 141,6 (123,8) Nákupní centra 1 (57) Počet bytů 36 869 (587 832) Průměrná nabídková cena bytů 70 321 Kč/m2 (57 049 Kč/m2) Kapacita veřejných mateřských škol 2 089 (41 167) Podíl rekreačních ploch na 1 obyvatele 17,2 m2 (75,6 m2) Rozloha parků 50,2 ha (745,3 ha) Nemovité kulturní památky 46 (2 117) 72 167 (1 262 507) 42 043 (920 164)