„S výrobci drog držíme krok“
Podle šéfa protidrogového oddělení je největším problémem alkoholismus dětí a pervitin
Martin Bajtler redaktor MF DNES
Za loňský rok odhalili policisté v hlavním městě dvacet tři varen pervitinu a šestatřicet pěstíren marihuany. Míst, kde se drogy vyrábějí, nachází policie stále víc. „Výrobci se nás snaží zmást třeba jednorázovými vary, ale držíme s nimi krok,“říká vedoucí protidrogového oddělení pražské policie Jaromír Badin, který nedávno získal ocenění Policista roku 2016.
Jak se mění drogová scéna v Praze?
Rychle roste počet nových syntetických látek. Zákonodárci na to reagovali správně. Novelou zákona o návykových látkách zmocnili vládu, že o tom, co je nebo není návyková látka, rozhoduje nařízení vlády. Dřív to byla příloha zákona, a než se změní zákon, tak to trvá i tři roky. I tak ale výrobci drog velmi pružně reagují. Když se nějaká látka dostane na seznam, tak oni drobnou manipulací s její strukturou vyrobí trochu odlišnou látku s podobnými účinky a ta není na seznamu, takže je legální. V tomhle ohledu je snad lepší, když někdo užívá klasické látky jako heroin a pervitin. Protože při předávkování lékař přesně ví, co má dělat.
Co je z pohledu šéfa protidrogového oddělení největším problémem metropole?
Velkým problémem je alkoholismus, u dětí především. V Praze je to nejmarkantnější. Děti, vybavené kvalitním alkoholem, popíjí dokonce i na veřejnosti, třeba na hřištích. A není to jen víno a pivo, ale třeba whisky. Bohužel jsou zvyklé konzumovat alkohol pravidelně. Navíc toho policie v takových případech moc nezmůže. To je spíše nedostatek ve výchově.
A mezi tvrdými drogami?
Nejčastější drogou u nás je metamfetamin, pervitin, který je relativně levný a dostupný. Chtělo by se říct: zaplať pánbůh. Protože třeba heroin má mnohem tragičtější následky na lidský organismus a je u něj mnohem větší nebezpečí předávkování. Obě drogy jsou však strašně ředěné a švindlované. Heroin je běžně ředěný na nějakých šest procent. Ten zbytek je balast. V lepším případě neutrální, v tom horším to jsou nějaké léky s jinými účinky.
V souvislosti s problematickými drogami se nyní mluví o substitučních látkách. O co jde?
To je například metadon, subutex a suboxone. Léčí se jimi závislost na opiátech. Je v nich totiž účinná látka, která má podobné účinky jako heroin, ale uživatel nepotřebuje dávku každé tři hodiny. Působí to třeba i šestatřicet hodin. Po tu dobu nemusíte shánět drogu, ale můžete se věnovat třeba práci.
Proč je to tedy problém?
Účastník substitučního programu má sice nějaká předepsaná pravidla, jak se má chovat, ale mnozí je nerespektují a se substitucí obchodují. Myšlenka substituce je skvělá, bohužel se však ještě nepodařilo vypilovat, aby lékař nepředepisoval lék nekontrolovaně. Uživatelé substituce jsou schopni vymyslet neskutečné příběhy nebo se rovnou neštítí oslovit více lékařů. Tabletku, která je normálně za stovku, pak o víkendu, kdy jsou lékárny zavřené, prodávají třeba za šest. Bohužel z praxe známe, že v metropoli existují stovky lidí, kteří v životě nebrali jiné drogy a začínají rovnou subutexem. Neléčí se ze závislosti, ale jen zneužívají lék.
Před dvěma lety jste zmiňoval, že je v Praze šestnáct tisíc problémových uživatelů drog. Změnilo se nějak to číslo?
pervitinu bohužel pořád funguje, přestože jsme měli při jejím odhalování velké úspěchy. Slibovali jsme si hodně od toho, že se zpřísní legislativa v Polsku a nebude tam možné koupit léky s obsahem pseudoefedrinu. U nás jsou pravidla přísnější a výrobci proto jezdili do Polska kupovat celá kila léků a dováželi je do Prahy. Polsko pravidla sice zpřísnilo, ale my to nevidíme, protože léků tam je pořád dost a stále se pro ně jezdí.
Pokud bydlím v domě, kde někdo vyrábí drogy, poznám to?
u výroby pervitinu je potřeba spousta chemikálií, takže to celkem čpí a je to poznat. Ale ani filtry nezaručí utajení. Kolegové z jednoho pražského obvodu takhle nedávno odhalili poměrně velkou pěstírnu, když v rámci šetření procházeli kolem nějakého objektu a ucítili typický zápach. Pěstitelé sice filtry měli, ale zapojené opačně, takže filtrovali čistý vzduch a ven pouštěli odér.
Existují části Prahy, kde se výrobny drog přímo koncentrují?
Jedná se spíše o okraje Prahy, kde je více opuštěných objektů. Ale narážíme na pěstírny nebo výrobny i tam, kde bychom to nečekali. Teď navíc vyšetřujeme skupinu pachatelů, kteří si pronajímali objekty na jednorázové několikakilogramové vary. Výrobci si domluví pronájem domku, přijede tam parta ve dvou autech, vyrobí drogu a za pár hodin objekt opouští. Majiteli zaplatí třeba měsíční pronájem a jedou jinam. Ale držíme s nimi krok.
S prodejem drog si lidé často spojí třeba Václavské náměstí. Jak je na tom z vašeho pohledu?
Pro nás to je spíše nezajímavá lokalita, protože ten objem drog, který se tam obchoduje, je minimální. Možná cizinci mají představu, že je to nějaký ráj pro feťáky, ale drogu tam vlastně ani neseženete. Jsou tam takzvaní šméčkaři, kteří vydělávají na turistech. Dokonce tam byl jeden prodejce, který za hašiš vydával něco, co vyloupal mezi kolejemi tramvaje. Pak je na Václavském náměstí pár takových, kteří drogy skutečně prodávají, ale cílí na úplné zoufalce. Já říkám, že na Václavák si jde koupit drogu zoufalec, kterému jsme zavřeli dealera, cizinec nebo bulvární novinář.