Piráti loví větší ryby
Piráty povzbudily čerstvé předvolební průzkumy. Chtějí se změnit ve velkou stranu a lákají známá jména: Jančuru, Šándora či Franze.
Ulovili zatím skoro jistě bývalého ministra financí Vlastimila Tlustého. Ale k určité formě spolupráce lákají piráti, kteří letos mají ambice premiérově vstoupit do Sněmovny, víc než desítku lidí. A mnohdy jde o hodně známé tváře.
„Tady zrovna vidíte – lékař Jan Hnízdil, telefonicky domluveno zahájení e-mailové komunikace. Andor Šándor, dva telefonáty, máme předjednanou konzultaci. Ale nestíhám to,“čte předseda pirátů Ivan Bartoš z poznámek v excelové tabulce ve svém notebooku.
„Když se kdokoli z pirátů s někým sejde, zaznamená to sem. Nazvali jsme to evidence lobbistických kontaktů. Asi trochu blbě, třeba pan Gazdík (předseda STAN Petr Gazdík, pozn. red.) se bránil, že není žádný lobbista,“usmívá se.
A v rychlosti přejíždí přes další jména. Objevují se mezi nimi skladatel a někdejší prezidentský kandidát Vladimír Franz, guvernér České národní banky Jiří Rusnok, eurokomisařka Věra Jourová či bývalý ministr obrany a náčelník generálního štábu Vlastimil Picek.
„Pravděpodobně ne všechny schůzky budou realizovány. A kdybych měl říct, že si pomýšlíme na to, aby se ti lidé stali nějakými našimi poradci, bylo by to špatně. Jsou to spíš lidé, se kterými chceme konfrontovat svoje názory,“vysvětluje. Ostatně, u některých by to ani nešlo.
„S Jiřím Rusnokem se známe, několikrát jsem s ním spolupracoval. Ale u guvernéra České národní banky je samozřejmě vyloučeno, aby dělal pro nějakou stranu,“říká další straník Ivo Vašíček. Právě někdejší ředitel IT společnosti GiTy k pirátům přilákal Tlustého.
Tlustý pomůže za deset tisíc
Autor daňové reformy, která před jedenácti lety pomohla ODS k vítězství ve sněmovních volbách, pirátům připravuje koncept nepodmíněné základní mzdy. Ten spočívá v tom, že by každý občan Česka od 18 let až do důchodu, nezávisle na tom, zda pracuje, nebo ne, dostal od státu měsíční mzdu. Podle Tlustého tak vysokou, aby člověka motivovala pracovat, ale zároveň mu posloužila v případě, že by byl bez práce. Tato mzda by měla nahradit celý současný systém sociálních dávek.
„Spolupráce s panem Tlustým nakonec bude v trochu menším rozsahu, než jsme původně uvažovali, protože to téma by v tomto volebním období bylo obtížně realizovatelné. Ale chtěli bychom spustit aspoň pilotní experiment,“říká Vašíček.
Smlouvu o spolupráci s někdejším ministrem financí první Topolánkovy vlády mají prý podepsat v nejbližších týdnech. „Pan Tlustý nám poslal návrh smlouvy, ve které ale chyběla cena. Tak jsme se dohodli, že mu zaplatíme symbolicky, zhruba ve výši jedné takové měsíční mzdy, jakou by měl každý občan dostat,“vypráví Vašíček.
Orientačně má jít o zhruba deset tisíc korun. A s Tlustým piráti hodlají přivést i někdejšího předsedu slovenské Národní rady, ekonoma a zakladatele slovenské liberální strany Sloboda a Solidarita (SaS) Richarda Sulíka.
Ti dva – Tlustý a Sulík – na kandidátce pirátů do letošních voleb určitě nebudou. Stejně jako Šándor nebo další jméno, na které Bartoš ukáže ve svojí tabulce, a to majitel Student Agency Radim Jančura. „Potkali jsme se s ním nad tématem dopravy,“líčí. „Do politiky rozhodně nejdu. Ale s piráty, stejně jako s kterýmikoli dalšími lidmi, které zajímají moje názory, se vidím rád,“řekl podnikatel MF DNES.
„Nechci stranické tričko“
Podobně mluvil i Šándor. „Nechci nosit žádné stranické tričko. Ale nebráním se nějakým konzultacím, piráti a jejich předseda pan Bartoš jsou mi svými postoji docela sympatičtí,“uvedl bezpečnostní analytik a bývalý šéf vojenské rozvědky.
Piráty před čtrnácti dny povzbudil průzkum agentury STEM, podle něhož by s 5,5 procenta hlasů překonali hranici potřebnou pro vstup do Poslanecké sněmovny. Jiné průzkumy pirátům ukazují spíš slabší čísla. Bartoš přesto odmítá, že by jím nedávno vyřčený cíl – získat 10 procent hlasů – byla jen pirátská nadsázka.
„Před krajskými volbami nám změřili průměrný potenciál zhruba 6,5 procenta hlasů, skončili jsme na 3,5 procenta. Po volbách zveřejněný průzkum České televize mezi lidmi, kteří nešli volit, ukázal 10 procent pro piráty. To je potenciál, který jsme nevyužili,“vysvětluje nepřehlédnutelný muž s dredy, který stranu vede s dvěma přestávkami skoro šest let.
„Nedá se říct, že bychom v současnosti byli na nějakém vrcholu, spíš pořád rosteme, zestárli jsme a dospěli,“říká.
Že jsou však v politice stále nováčky, ukázal v rozhovoru pro Seznam, když nedokázal jasně odpovědět ohledně obrany. „Dostal jsem otázku, jestli by piráti vystupovali, nebo nevystupovali z NATO. Řekl jsem, že názor nemám podpořený žádným stranickým stanoviskem. Pak se to začalo šířit internetem, že piráti chtějí vystoupit z NATO. Asi jsem na to nereagoval úplně nejchytřeji,“připouští.
Téma NATO pro stranu skutečně citlivé je. Jeden z vnitrostranických průzkumů podle Bartoše totiž ukázal, že asi čtvrtina pirátů je proti Severoatlantické alianci.
„Ale nejsou pro to, abychom vystoupili z NATO. Těch skutečně nejkritičtějších, kteří by možná pro vystoupení byli, je asi 15 procent. Ale nemáme to v programu, není to na stole,“vysvětluje nyní Bartoš.