Rusko si udělalo nepřátele téměř všude, kam se podívá
Rusko se v posledních letech stalo opět světovou vojenskou mocností zasahující daleko za hranicemi země. Cenou za to je však růst počtu nepřátel.
Čečenci, Islámský stát, teroristé ze severokavkazských „chalífátů“, syrské skupiny napojené na al-Káidu, teoreticky i extremistické bojůvky ukrajinských nacionalistů. Seznam ruských nepřátel bobtná.
Prezident Vladimir Putin sice v posledních dvou letech stvořil ze své země znovu globální vojenskou mocnost, současně však nadělal Rusům tolik nepřátel, kolik už dlouho neměli. Zásah ruského letectva a vojáků v Sýrii po boku tamního prezidenta Bašára Asada, který změnil poměr sil na bojišti a zvrátil iniciativu na stranu syrské vlády, byl na jedné straně velkým mocenským tahem.
Na straně druhé však brutalita ruského bombardování při dobývání Aleppa a další kroky ruských sil, při nichž se na počty obětí nehledělo, udělaly z Ruska nepřítele i mezi Syřany, kteří do té doby neměli o Moskvě ani ponětí.
Islámský stát (IS) Moskvě a Putinovi osobně vyhrožoval už před třemi lety, v řadách jeho bojovníků ostatně byly tisíce ruských občanů, převážně ze severu Kavkazu. Loni Rusko poskočilo na seznam cílů IS hodně vysoko. A to přesto, že během bojů v Sýrii Kreml více než Islámský stát likvidoval jiné islamistické syrské skupiny.
Islámský stát přesto už loni v létě vyzval ke „svaté válce“svých stoupenců proti Moskvě. „Slyš, Putine, přijdeme do Ruska a zabijeme vás ve vašich domovech. Bratři, vykonejte džihád, zabíjejte je a bojujte proti nim,“hrozilo v srpnu video IS.
Najít v Rusku vykonavatele takové pomsty není velký problém. Severní Kavkaz je sice o něco klidnější, než byl před deseti lety, kdy velkou část horských oblastí neměla Moskva pod kontrolou. Ale i tak se tam stále odehrávají teroristické útoky a boje mezi různými skupinami tamních islamistů a ruskými antiteroristickými silami. Před pouhými dvěma lety, na konci roku 2014, ukázali sílu čečenští odpůrci Moskvy, kteří přepadli a dobyli Dům tisku v centru Grozného. Při akci zabili čtrnáct policistů. Naposledy se pak v Čečensku střílelo před týdnem, kdy čečenská bojůvka neúspěšně zaútočila na vládní základnu.
Krym, Ukrajina, Sýrie...
„Nehledáme a nikdy jsme nehledali nepřátele. Potřebujeme přátele,“tvrdil Putin v prosincovém projevu o stavu Ruska. Okupací Krymu, podporováním separatistů na východě Ukrajiny či vojenským angažmá v Sýrii však dělá Moskva pravý opak toho, co Putin říká. Výsledkem je zmrazení vztahů se Západem, hledání „teroristů“a pronásledování odpůrců Ruska na Krymu, nákladná operace v Sýrii...
Seznam těch, kteří mohli mít zájem na strašném krveprolití v petrohradském metru, je tak dnes delší než kdykoli dřív...