Hádejte, kdo může za problémy řidičů autobusů
Vláda vyhradila 420 milionů na zažehnání rozsáhlé stávky řidičů autobusů. To je vlastně nakonec dobrá zpráva. Stejně tak je dobře, že stávka nezasáhla většinu cestujících a nezpůsobí lidem ve všech krajích problémy v osobním i pracovním životě.
Přesto jde o naprosto skandální řešení a ukázku toho, jak jsou normální lidé v zajetí předvolebního boje tradičních politických stran, které honí politické body na úkor obyčejných lidí a preferují bombastická, ale nesystémová řešení na úkor obyčejného selského rozumu. A důvod? Laciná předvolební kampaň. Dát řidičům autobusů 420 milionů a říct, že Babiš byl proti, vypadá líbivě, ale skutečnost je to daleko ošklivější.
Tato vláda už před rokem, konkrétně 5. dubna 2016, schválila navýšení mezd řidičům autobusů na 98 korun za hodinu. Premiér Sobotka tehdy prohlásil, že o náklady se podělí kraje a vláda, a to zejména v roce 2017. Ještě v lednu tohoto roku premiér sliboval zástupcům krajů, že vláda se bude na financování podílet. Od té doby se nic nedělo. Kraje zaplatily zvýšení mezd do jisté míry samy. A v únoru došlo k dohodě mezi kraji, ministerstvem dopravy a ministerstvem financí.
Kraje dostanou 4 miliardy navíc na opravy silnic druhých a třetích tříd jako kompenzaci za zvýšené náklady na platy řidičů. Jenže 26. února na jednání vlády pan premiér zcela nelogicky s tímto postupem nesouhlasil a prosadil si s pomocí KDU-ČSL, že kraje dostanou nikoli čtyři, ale jen tři miliardy, a to přes odpor ministra dopravy, který s původním plánem souhlasil. Slíbená miliarda krajům samozřejmě chybí a nikdo nechápe, proč byla částka snížena. Odbory následně navrhují stávku, od které však odboráři v jednotlivých krajích ustupují. Většina krajů totiž nařízení vlády o zvýšení platů plní, a to přesto, že premiér svůj slib nesplnil a peníze navíc krajům nedal.
Avšak v tomto týdnu přichází premiér Sobotka jako hrdina a spasitel s tím, že uvolní 420 milionů na zvýšení platů řidičů. Cože? Teď? Proč ne už v únoru... Klasika, další nesystémové kupčení a politikaření, které připomíná spíš jednání trhovců. Slíbím čtyři, dám tři, pak slavně přidám půlku částky, o kterou jsem svůj protějšek připravil, a tvářím se jako vítěz, který zažehnal konflikt.
Ano, takhle se dají prodávat turistické suvenýry někde v Maroku na tržišti, ale nedá se takhle dělat normální vládní politika pro lidi. Je to nehospodárné, je to nelogické, a hlavně je to směšné. Především si to ale jako rukojmí předvolebních bojů bere obyčejné lidi, kteří na rozdíl od premiéra Sobotky nemají zájem na nějakém primitivním politikaření, ale chtějí za svou práci brát přiměřenou mzdu a jezdit po opravených silnicích. Tak zase příště na vládě, pane premiére! — Andrej Babiš ministr financí