Zapomeňte na program, bez charizmatu volby nevyhrajete
Volby do Sněmovny se rychle blíží a politické strany i hnutí už začínají slibovat, co všechno udělají pro voliče, když od nich dostanou hlasy. Ten nabízí snížení daní, další straší jejich zvýšením, jiný na ně vůbec sahat nechce. Opozice kritizuje strany vládní, ty se zase chlubí úspěchy svého vládnutí.
Jenže o výsledku voleb nerozhoduje pouze volební program. Ani ten sebelepší. Velmi záleží i na tom, kdo a jak ho bude schopen prezentovat.
O významu osobnosti v politice a pro výsledky voleb se toho napsalo spousta. A platí to také pro stranické lídry. Když to vezmu zleva doprava, žádnou výraznou osobnost s charizmatem, přesvědčivostí a pokorou u nás dnes v celostátní politice moc nevidím. Možná vyjma šéfa ANO Andreje Babiše, který se odlišuje skoro vším – už slovním projevem. A díky svému charizmatu mu pak u občanů projde, když v jedné větě občas řekne i více vzájemně protichůdných názorů na jednu věc.
Kdysi jsem měl idealistickou představu, že v čele politické strany i vlády by měl být někdo na první pohled nadprůměrný vzděláním, zkušenostmi a charizmatem. V Česku tomu tak už hodně dlouho není a člověk si to ani moc neuvědomuje. Stačí však, když někdo promluví v televizi, a vůbec ne Merkelová, ale „jen“premiér sousedního státu, a hned vidíme rozdíl.
Když nedávno Robert Fico vystoupil na tiskové konferenci po sjezdu ČSSD, bylo to jasně patrné. Je to charizmatický politik, který hovoří bez papíru, jasně a jednoduše o všem, co jako premiér Slovenska dělá, chce dělat a proč. Navíc mluví přesvědčivě, že mu člověk musí věřit, a on sám tomu nejspíš věří také.
To není u politiků běžné, často to vypadá, že říkají jen slova, slova, slova, abych citoval Hamleta, ale jejich obsah a především vlastní víra v realizaci jejich obsahu na první pohled často chybí. Ficovi nechybí ani jistá pokora. Každý politik by měl sice vždy deklarovat svoji suverenitu, ale uvnitř by se měl potýkat s pochybnostmi, to politikovi velmi sluší.
Leckde v krajích se už možná blýská na lepší časy, třeba pro začátek tím, že hejtman říká hlasitě to, o čem je přesvědčen, že je správné. Charizma je prostě i v politice důležité a pomáhá spolu s programem vyhrávat volby. Anebo je prohrávat.