Pravidla v Praze
Také pojem zastavěná plocha, který vedle podlahové plochy interiéru zahrnuje i obvodové stěny, se může drobně lišit. Zatímco stavební zákon do pojmu zahrnuje vše až po vnější líc obvodových konstrukcí, oceňovací vyhláška z toho vypouští izolační přizdívky.
Kromě toho se hodně používají pojmy užitková či užitná plocha a obytná místnost či obytná plocha. Přičemž i u nich se výklady v různých předpisech mírně liší. Podle inženýrské komory jsou přitom už spíše pozůstatkem minulosti. V době centrálně řízené ekonomiky bylo důležité rozlišovat obytnou plochu, tedy plochu všech obytných místností bytu, a užitnou plochu, která k obytné ploše přidávala příslušenství bytu. Souviselo to s tehdejším způsobem výpočtu nájemného a s možností obsazení nadměrného bytu nebo rodinného domu dalším nájemníkem bez souhlasu prvního nájemce nebo majitele. Dnes se dává přednost termínu podlahová plocha, který je v podstatě shodný s užitkovou či užitnou plochou.
zAPEKLITÉ NOVOTVARy
Aby toho nebylo málo, Pražské stavební předpisy zavedly termín ‚hrubá podlažní plocha‘. Znamená téměř totéž, co zastavěná plocha, ale bez balkonů, teras a lodžií a části plochy místností se šikmými stropy, tedy většinou podkroví.
Zákon o hospodaření energií, podle něhož se řídí i dotace Nová zelená úsporám, zas pracuje s pojmem ‚celková energeticky vztažná plocha‘. Zahrnuje vnější půdorysnou plochu všech částí domu, v nichž se upravuje vnitřní prostředí. Původně se v zákoně pro termín podobného obsahu používal pojem ‚celková podlahová plocha‘, ale lidé si ho pletli s běžnou podlahovou plochou, která zahrnuje jen vnitřní prostory. Proto se při novelizaci výraz změnil.
A zákon o DPH používá ještě pojem ‚obytný prostor‘. Znamená soubor místností či místnost splňující požadavky na trvalé bydlení a je tak také užívaný. V hlavním městě se kvůli komplikacím kolem schvalování Pražských stavebních předpisů (PSP) několikrát změnila pravidla. Podle jakých prováděcích předpisů ke stavebnímu zákonu se v Praze řídit?
Dokumentace zpracovaná do 30. září 2014 podle vyhlášky č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy a předložená stavebnímu úřadu do 30. září 2016 se posuzuje podle této vyhlášky.
Dokumentace zpracovaná od 1. října 2014 do 15. ledna 2015 podle nařízení č. 11/2014 Sb. hl. m. Prahy (PSP v původním znění) a předložená stavebnímu úřadu do 15. ledna 2017 se posuzuje podle tohoto nařízení.
Dokumentace zpracovaná od 16. ledna 2015 do 30. července 2016 podle obecných vyhlášek č. 501/2006 Sb. a č. 268/2009 Sb. a předložená stavebnímu úřadu do 30. července 2017 se posuzuje podle těchto vyhlášek.
Dokumentace zpracovaná po 30. červenci 2016 podle Nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy (PSP v upraveném, aktuálně platném znění) a předložená stavebnímu úřadu po 30. červenci 2016 se posuzuje podle tohoto nařízení.