TYPOLOGIE CIHEL
Není cihla jako cihla. Může to být jednoduchá plná tvarovka ze zpracované hlíny. Ale i sofistikovaný výrobek se složitou konstrukcí a výplní z izolace. Důležité je vybrat správný typ na konkrétní určení. Protože ne každý se hodí na vše.
Ačkoli dřevo a jiné stavební materiály získávají na oblibě, pořád se staví hlavně z cihel. Moderní cihla je však něco úplně jiného, než co tento výraz znamenal v minulosti. Výrobci dnes nabízejí propracované systémy cihelných bloků a dalších prvků pro celý dům, včetně spojovacích a izolačních materiálů. Stavět se dá třeba i z cihel, které není nutné zateplovat. Ze sendvičových tvarovek rozkrojených napůl a s izolací uvnitř. Nebo z broušených bloků slepovaných instantní maltou. Stále však mají svoje místo i tradiční cihly klasického tvaru nebo ty nepálené, i když se používají méně než dřív.
PÁLENÍM K vyššÍ PEvNOStI
Pálené a nepálené cihly celosvětově patří k nejpoužívanějším stavebním materiálům.
Rozdíl v pálené a nepálené cihle je zdánlivě banální – vypálení v peci. Má to však zásadní vliv na vlastnosti. „Pálená cihla má díky slinutí střepu násobně vyšší pevnost. To ovlivňuje i její trvanlivost a odolnost působení vlhkosti,“vysvětluje Věra Binderová. Keramické cihly si s vlhkostí umějí dobře poradit. U nepálené cihly lidově zvané vepřovice může vyšší vlhkost z dlouhodobého hlediska snižovat pevnost. Její parametry se tím tedy mění.
Z konstrukčního hlediska je pálená cihla použitelná téměř na všechny nosné i nenosné konstrukce. Nepálená cihla je použitelná pouze jako výplňové vnitřní nebo nenosné zdivo v suchých prostorách. „Z hlíny lze vyrobit nepálené cihly jednoduchého tvaru jen s malou možnosti modifikací vlastností. Proto se tyto cihly v současné době používají na příčky, protože se kvůli svojí vysoké objemové hmotnosti vyznačují dobrou zvukovou izolací a částečně přispívají i k regulaci vnitřního vlhkostního mikroklimatu,“konstatuje Pavel Heinrich ze společnosti Heluz.
PAMÁTKA NA PLNÉ CIHLY
Výrobci stále vyvíjejí nové typy cihel, které by splnily požadované vlastnosti. Nároky na stavby se totiž pořád zvyšují. Plná cihla, kterou lidé znali už před deseti tisíci lety, je proto už téměř historií. Je relativně malá, tudíž při stavbě oproti velkým tvárnicím nepraktická. Stavba z ní trvá dlouho a je pracnější. Cihla bez dutin má sice dobrou
zvukovou a požární odolnost, ale hůř izoluje tepelně. „S ohledem na to, jaké jsou předpisy pro tepelně izolační vlastnosti svislých konstrukcí, plné cihly v rozumných dimenzích stěn nevyhovují, a to ani v kombinaci s dodatečným zateplením,“informuje architekt Patrik Tichý.
Plná cihla se tak používá většinou jen jako výplňové, příčkové, vnitřní nosné nebo schodišťové vřetenové zdivo či ke klenbovým konstrukcím. Obvodové zdi se z ní staví zpravidla jen při rekonstrukcích, když je žádoucí zachovat původní materiál, tedy například u památkových staveb.
KERaMICKÁ STaVEBNICE
Nejvíc se v dnešní době používají dutinové cihelné tvarovky. Vyrábějí se v ucelených řadách pro stavbu celého domu. Od tvarovek pro obvodové stěny přes typy pro vnitřní konstrukce a příčky až k překladům či stropům.
Díky svým vlastnostem splňují náročné požadavky na tepelnou izolaci, neprůzvučnost, ale i statiku pro vícepodlažní domy. Pracuje se s nimi relativně jednoduše a přesně, proces stavby je rychlý. Je však nutné, aby zedníci uměli dobře zpracovat detaily a doplňky v konstrukci, aby nevznikaly zbytečné tepelné mosty – místa, kudy z domu uniká teplo.
Tyto cihelné bloky umožňují stavět daleko rychleji a mají neskonale lepší tepelně izolační vlastnosti než plné cihly. „Je zde vidět neustálá chuť výrobců jít naproti požadavkům trhu. Na začátku tisíciletí jsme znali pouze takzvanou cihlu P+D (typ spoje pero + drážka – pozn. red.) a zdění na klasickou maltu.
Dnes je vše dál a zdíme na pěnu či tenkovrstvou maltu,“upozorňuje Tomáš Viktořík, jednatel on-line katalogu Stavebninyokolo.cz. Umožnilo to broušení cihelných bloků na přesnější rozměry. Nově se začíná používat dokonce ‚instantní‘ malta. Na cihly se nasucho kladou maltové destičky, které se následně pokropí vodou.
UCPaNÉ DUTINY
Posledním trendem u stavby rodinných domů z cihel je odklon od dodatečného zateplování. Tepelnou izolaci – minerální vatu nebo polystyren v sobě totiž už mají cihelné bloky. „Cihla plněná minerální vatou
zaznamenává rok s rokem skokový nárůst v prodeji,“potvrzuje Věra Binderová z cihlářské firmy Wienerberger. Nahrává tomu i situace na trhu. Jak uvádí Tomáš Viktořík, zateplovací polystyren, jeden z nejrozšířenějších izolačních materiálů, letos v březnu zdražil. Je však nutné počítat s tím, že cihelné bloky plněné izolací jsou asi o třetinu dražší než ty duté.
Dutinové cihly s integrovanou tepelnou izolací jsou určené hlavně na stavbu obvodových zdí. Nároky na práci s nimi jsou o něco vyšší než u běžných cihel. „Jedná se především o co nejdůslednější uložení a napojování tak, aby tepelná izolace skutečně dobře fungovala,“podotýká architekt Patrik Tichý. Na druhou stranu se dá obejít bez dodatečné izolace, což znamená i zjednodušení stavby a finanční úsporu.
ABy SE SOuSEDÉ NERušILI
Na interiérové stěny a příčky, kdy je třeba větší zvukový útlum a odraz zvuku zpět do místnosti, se používají především akustické cihly. Jsou to děrované pálené cihelné tvarovky, které díky svojí konstrukci a provedení dokážou většinu zvuku odrazit zpět a další část pohltit.
Podle Tomáše Viktoříka se hodí do řadových domů, ale i do hotelů a jiných ubytovacích zařízení, nemocnic, škol či administrativních budov. Tedy všude tam, kde je
Plná CihlA, KTERou lidé znAli uŽ PřEd dESETi TiSíCi lETy, jE jiŽ Téměř hiSToRií.
zvýšený nárok na zvukový útlum. Používají se jako příčkové zdivo, dělicí stěny řadových domů či mezi byty, často jako sendvič dvou zdí s vloženou minerální izolací. U obvodových stěn se příliš neuplatňují.
I zde se lze setkat s integrovanou izolací. Novinkou jsou dvojité broušené cihelné bloky určené na stavbu akustických stěn s nižší tloušťkou. „Skládají se ze dvou cihelných tvarovek, které od sebe odděluje izolace z minerální vlny. Zdivo má vlastnosti dvojité stěny a přináší výrazné zlepšení akustického komfortu,“vysvětluje Pavel Heinrich. Tedy ve srovnání s klasickými akustickými cihlami.
S líCovkAmi opAtrně
Hlavně estetický význam mají lícové cihly neboli klinkery. Renesanci zažívají především v individuální rodinné zástavbě. Venku poslouží na fasádách či pro různé zahradní stavby. Na rozdíl od klasických plných cihel totiž odolají mrazu. Oblíbené jsou však i v interiéru.
Je jich velice široká nabídka, od přesných klasických lícovek přes různě tónované a probarvené až po rustikální nepravidelných tvarů a barev. „V poslední době zaznamenáváme posun barevných variací od klasiky červeně ostře pálené s opracovanou pohledovou stranou až po iluzi ‚staré‘ cihly,“říká jednatel Stavebninyokolo.cz.
Podle Patrika Tichého se těmito tvarovkami a jejich kombinací dá vytvořit velice zajímavý architektonický prvek. „Ale také mohou naopak výsledný dojem úplně zkazit. Je velice důležité pracovat s lícovkami s rozvahou,“varuje architekt.
proti horku A ohni
Speciální ochrannou funkci mají šamotové cihly. Jsou určené pro stavby, které budou vystaveny vysokým teplotám i jejich rozdílům a také přímému ohni či žáru. V domácnostech jsou to třeba krby, kachlová kamna nebo zděné zahradní grily. Dají se použít i jako obkladový materiál na fasády.
A za zmínku stojí ještě jeden typ cihel. Plná cihla klasického formátu, ale bílé barvy, tedy ta vápenopísková, se historicky používala především pro zahradní architekturu či jako lícová pro fasády. Dnes je využití vápenopískových tvarovek trochu jiné, a to především pro stavbu celého domu. Ale ve větších formátech (více ve sloupečku Tvárnice).
Bílé cihly se dají v interiéru použít jako nosné i výplňové zdivo. Především pro svou pevnost v tlaku a zvukově izolační vlastnosti. V exteriéru se hodí na stavbu plotů, zídek a kleneb. Ale i komínů a krbových těles. „Tyto prvky mají totiž dobré tepelně izolační vlastnosti,“říká Patrik Tichý.