ZATEPLOVACÍ M PŘEHMATY

Nové izolace mohou přinést příjemné snížení měsíčních plateb za energie. Ale také spoustu problémů. Když se zateplení udělá špatně, hrozí, že investice do něj budou jen vyhozené peníze.

ísto velkých úspor jen plus minus nula. V horším případě ošklivé skvrny na zánovní fasádě nebo plísně kolem oken. V tom nejhorším vlny, praskliny či opadávající izolace. Když si nedáte dobrý pozor, sen o teple za hubičku se může změnit v noční můru. S pomocí odborníků jsme vytipovali pět nejčastějších chyb, které lidé dělají při zateplování.

MALÁ TLOUŠŤKA IZOLACE

Když dáte na zeď menší tloušťku izolace, znamená to nižší investici za cenu nižších úspor na vytápění. Není zde však úplně přímá úměra. Část nákladů na zateplování, třeba na práci, lešení či omítky, zůstává u různé tloušťky izolací stejná. Takže zateplovat tlustší vrstvou je efektivnější. „Zvýšení tloušťky pěnového polystyrenu například z 12 na 20 cm znamená u průměrného rodinného domu růst dílčích nákladů na zateplení stěn zhruba o tři až čtyři procenta,“počítá Pavel Zemene, předseda sdružení EPS ČR.

Když se zateplí příliš málo, úspory mohou být téměř neznatelné. Investice se pak někdy ani nemusí vrátit, nebo se vrací velmi dlouho. A nejen to. „Zateplení příliš slabou izolační vrstvou může způsobit škody na samotné konstrukci a vést ke znehodnocení celé investice,“varuje Pavel Zemene.

Češi se z tohoto pohledu zlepšují, používaná tloušťka izolací roste. „Průměrná tloušťka prodané minerální izolace v roce 2015 vzrostla oproti roku 2010 o téměř pětinu,“říká Marcela Kubů, architektka a ředitelka Asociace výrobců minerální izolace. Průměrná tloušťka zateplení fasády je dnes u polystyrenu i minerální izolace 12–13 cm. Podle odborníků je to však stále málo. Třeba Sdružení EPS ČR doporučuje jako minimum 15 cm, ideálně 20 cm. „Ještě hůř jsou na tom šikmé střechy, kde se průměrně používá 15 cm tepelné izolace, a to je zhruba polovina doporučené tloušťky,“počítá Marcela Kubů. U malé vrstvy izolace je možným řešením dozateplení. O něm více ve sloupečku Krátce.

NEVHODNÝ MATERIÁL

Podle Marcely Kubů časté chyby vznikají u zateplení šikmých střech. „Pro zateplení mezi krokve a trámy jsou nevhodné materiály, které nepruží a neumožňují dotvarování konstrukce. Jsou to všechny stříkané pěny,“hodnotí Marcela Kubů. U fasád rodinných domů tolik problémů nebývá. U většiny domů nejsou požadavky na typ izolantu. Jen když je dům blízko sousední stavby, někdy by se mělo zateplovat nehořlavým materiálem. Rizikem však může být použití neodzkoušených materiálů bez garantovaných vlastností. „Nejrizikovější bývá trvanlivost takovýchto materiálů a jejich bezpečnost. Nízká počáteční investice může vyústit ve velmi krátkou životnost,“upozorňuje Pavel Zemene. U polystyrenu můžete mít například větší jistotu u výrobků, které získaly značku kvality ‚Q‘.

NEVYŘEŠENÉ DETAILY

Kvůli nedostatečně řešeným detailům při zateplování vznikají takzvané tepelné mosty – místa, kudy uniká teplo. V nich se pak může koncentrovat vlhkost, což vede k dalším problémům. Typicky jsou to místa s nedostatečnou izolací například na soklu, na balkonech a terasách či kolem oken. Nebo místa, kterými procházejí kovové a dřevěné prvky. „Často se setkáváme se špatným spárořezem a vazbou desek izolace, lepením i kotvením,“vyjmenovává Marcela Kubů. Pavel Zemene na to má recept. Doporučuje odbornou kontrolu, v jakém je dům technickém stavu. K tomu energetický audit, který odhalí riziková místa. A také pečlivě

zpracovaný projekt.

NEODBORNÁ PRÁCE

Vidíte-li na některých domech se zateplenou fasádou skvrny od vlhkosti, řas a plísní, nebo se izolace dokonce vlní či opadává, chybou může být kromě nekvalitních materiálů