POKROKY TEPELNÝCH ČERPADEL
CESTA PŘES PODZEMÍ
K ohřevu i chlazení interiéru může pomoci také zemní výměník, a to aniž by potřeboval přísun energie. Dá se propojit se systémem řízeného větrání. Je to dlouhá trubka uložená v zemi, která slouží pro přisávání větracího vzduchu. Teplota v dostatečné hloubce pod zemí se v průběhu roku příliš nemění a blíží se průměrné roční teplotě, mezi šesti a devíti stupni. V létě se tedy nasávaný vzduch ochlazuje, v zimě předehřívá. Úspora tepla či chladu však v tomto případě není zas tak velká. Při dnešních cenách energií má tedy zemní výměník velmi dlouhou návratnost.
Další možností, jak snížit spotřebu tepla na vytápění i chlazení, je takzvaná aktivní rekuperace. Probíhá za pomoci malého tepelného čerpadla. Z odvětrávaného vzduchu za běžným rekuperačním výměníkem se odebere teplo a po zvýšení teplotní úrovně se předá do nasávaného vzduchu, případně do zásobníku na teplou vodu. Výhodou tohoto systému je výborná energetická účinnost, protože ochlazením odcházejícího vzduchu a kondenzací v něm přítomné vlhkosti se dá získat více tepla.
VYŠŠÍ ÚČINNOST A LEPŠÍ REGULACE Pokrokem je zvýšení účinnosti kompresorů a lepší regulace s použitím takzvaného invertoru neboli frekvenčního měniče. Umožňuje plynulou regulaci topného a chladícího výkonu mezi 30 a 100 %. Přináší to až 10% úsporu elektřiny, lepší využití výměníků, snížení počtu startů kompresoru a zvýšení topného faktoru. Řeší to problém s vysokým startovacím proudem motoru kompresoru a není třeba akumulační zásobník topné vody.
SOLÁRNÍ NAPÁJENÍ Invertorová tepelná čerpadla umožňují napájení z fotovoltaických panelů pro využití při chlazení. Využije se zde výhoda, že když více svítí slunce, je zároveň větší potřeba chladit. Je také možné použít stejnosměrný motor pro pohon kompresoru a napájet ho přímo ze solárních fotovoltaických panelů.
EKOLOGICKÁ CHLADIVA Původně používané freony se v tepelných čerpadlech nahrazují chladivy, která nepoškozují ozonovou vrstvu a způsobují jen minimální globální oteplení. Jsou to takzvaná HFO chladiva. Jsou snahy používat i chladiva bez fluorovaných uhlovodíků, například oxid uhličitý, propan či čpavek. Mají však svá omezení a rizika. Propan se už běžně používá v chladničkách, ale kvůli hořlavosti je náplň omezena na maximálně 750 gramů. Oxid uhličitý zas vykazuje nízkou účinnost a vysoké pracovní tlaky, kvůli tomu je drahá konstrukce. Čpavek je výborné chladivo, ale představuje vysoké bezpečnostní riziko při úniku do obytného prostoru.
BEZ POHYBLIVÝCH SOUČÁSTÍ