Modrá velryba? Pořežu se i bez ní

Příběh dívky, která volala o pomoc tím, že si ublížila. Ročně to udělá pět set dětí

Třináctiletá Michaela byla celé týdny smutná a zamyšlená. Ale na nic si nestěžovala, nikomu se nesvěřovala.

A pak si rozřezala zápěstí. Do krve. Stalo se to před měsícem.

O sebepoškozování dětí se v poslední době mluví v souvislosti s údajnou internetovou „hrou“Modrá velryba. Odborníci upozorňují, že jsou to jen fámy a žádná taková hra neexistuje. A psychologové říkají, že děti si neubližují kvůli nějaké hře. Je to vlastně horší – chtějí tím okolí upozornit na svá trápení.

Což byl přesně případ třináctileté Michaely. Když rodiče její zranění odhalili, začala jim vyprávět, jak ji spolužáci šikanují kvůli její tloušťce. Rodina ji okamžitě vzala k psychologovi.

Tam se dozvěděla verdikt: dcera je typickým příkladem dítěte, které podlehlo novému fenoménu – sebepoškozování.

Takových případů jsou v posledních letech stovky a je jedno, jestli se mluví o hře Modrá velryba, či nikoliv. „Dobře se učila, neříkala ani slovo, že by se jí nechtělo do školy. Nenapadlo by nás, že má starosti. Ani to, že by za námi nepřišla, neřekla to na rovinu. Sama ale nevěděla, jak to říct, a tímto chtěla na své problémy upozornit,“popisuje matka dívky.

Psycholog Rostislav Nesnídal z Centra pro rodinu v Českých Budějovicích a zakladatel linky důvěry popisuje, že podobné příběhy nyní odborníci řeší denně. Volají jim děti, které chtějí upozornit na svá trápení, a tak se pořežou na rukou či nohách. „Teď se to dá svádět na hru Modrá velryba, nicméně u dětí funguje nápodoba a ve většině případů je to protest či upozornění na jiné závažné problémy tímto iracionálním řešením. Objevuje se periodicky, když se o něm začne mluvit,“komentuje Nesnídal.

K pořezání se žiletkou, sklem, pálení cigaretou, spolykání léků, vytrhávání vlasů, trhání kůže nebo polykání předmětů ročně sáhne okolo čtyř set dětí, které skončí v psychiatrických léčebnách. Další stovky léčí psychologové a psychiatři ambulantně.

Kupříkladu v roce 2015 podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky skončilo v psychiatrických léčebnách kvůli sebepoškozování 531 dětí a mladistvých do devatenácti let, nejčastěji spolykali léky.

Podobné pozadí – psychické problémy – má pravděpodobně i tragédie před dvěma týdny v Neratovicích. Dvě šestnáctileté dívky se tam nechaly přejet vlakem.

Veronika a Růženka byly poslední rok největší kamarádky. Šestnáctiletá Veronika se přistěhovala do středních Čech z Brna za babičkou, stejně stará Růženka odsud pocházela. Až na pár hádek na sociální síti Facebook spolu výborně vycházely a neměly žádné problémy.

Růženka se dokonce ještě před třemi týdny vypravila do základní školy, kam v Neratovicích dříve chodila.

„Měli jsme právě ředitelský den. Scházejí se tu absolventi školy, aby navštívili své bývalé učitele. Růženka přišla také s dalšími dívkami. Byla veselá a usměvavá,“popisuje ředitelka školy Miloslava Lamačová. Právě proto, že působila naprosto spokojeně a bezstarostně, nikoho nenapadlo, k čemu se za pár dnů odhodlá, že s kamarádkou Veronikou půjdou po kolejích proti vlaku, který je srazí a na místě usmrtí. „Byla to absolutně bezproblémová žákyně,“doplňuje zástupkyně ředitelky Radka Millerová, která dívku učila.

Policie teď jejich smrt vyšetřuje a prověřuje, zda dívky nemohly hrát sebevražednou hru Modrá velryba. Je to ale velmi nepravděpodobné, spíše za vším budou psychické problémy jedné z dívek, Veroniky. Ta měla – na rozdíl od druhé dívky – špatný vztah s rodiči a odstěhovala se do středních Čech k babičce.

Radši o tom nemluvit

„Ani se tu o té hře mezi dětmi nemluví. Neřešili to s dětmi ani učitelé, protože znáte to, jak to je v Obecné škole – zdůrazníte to, co děti nemají dělat, a ony to zkusí. Proto jsme s nimi o tom vůbec nemluvili,“doplňuje ředitelka Lamačová.

Přesně tak popisují odborníci na internet, co se stalo. Například expert na internetovou bezpečnost webu Seznam.cz Martin Kožíšek tvrdí, že počty hledání informací o Modré velrybě narostly z jednotek na tisíce během jediného dne, kdy se o hře začalo mluvit.

„V posledních dnech jsme zaznamenali počet hledání převyšující i několik desítek tisíc,“uvedl pro server Lidovky.cz Martin Kožíšek.

Policie, která před hrou varovala a de facto tak nechtěně spustila lavinu zájmu dětí, dál tvrdí, že hra je skutečná. Několik dětí či rodičů už sebepoškození nahlásilo.

„Po zveřejnění zprávy jsme obdrželi několik desítek poznatků k této hře. Je to výsledek toho, že rodiče, pedagogové a vrstevníci se začali více zajímat o negativní jevy spojené se sociálními sítěmi,“tvrdí mluvčí policejního prezidia Ivana Nguyenová.

MF DNES zjistila, že se na několik policejních stanic skutečně obrátili rodiče dětí s tím, že se děti pořezaly. V jednom případě dokonce na krvavé rány na předloktí dítěte upozornil trenér ze sportovního kroužku, který si při převlékání dětí všiml jizev.

Mluvčí Policejního prezidia Nguyenová odmítla tyto jednotlivé případy a to, jak se děti údajné hry účastnily, kde sehnaly kontakty na „kurátory“nebo od koho konkrétně dostaly údajné pokyny, komentovat.

„V jednom případě po splnění úkolu mělo být dokonce od takzvaného kurátora požadováno zaslání obnažených fotografií nezletilé osoby,“řekla pouze Nguyenová s tím, že policie má indicie o hře z prostředí českých sociálních sítí Facebook a Instagram.

Obrázky sebevražd

Server E-bezpečí ale tvrdí, že informace o hře se do Česka dostaly z ruských portálů Novaja Gazeta a Siberian Times a žádná hra ve skutečnosti v Čechách neexistuje.

Podle něj vše vzniklo, když ruská policie prošetřovala sebevraždy přes 130 dětí, které byly členy skupin „modrá velryba“na internetu. Ani v jednom případě ale neprokázala přímé propojení skupiny a samotných sebevražd. Nicméně tyto skupiny (jejichž členy zemřelé děti byly) obrázky či videa s tematikou sebevražd sdílely, cílem podle internetových expertů bylo ale marketingově do svých skupin nalákat nové členy.

„Komunity, které jsou postaveny na bázi modrých velryb, jsou samozřejmě nežádoucí, nicméně největší skupiny zaměřené na tento fenomén jsou již v současnosti zablokovány,“uvedl vedoucí projektu E-bezpečí z Univerzity Palackého v Olomouci Kamil Kopecký.

Podle expertů není největším nebezpečím hra samotná, ale její popularizace prostřednictvím médií a panika, kterou přináší.