„Můžeme se dočkat překvapení“
Středopravicoví voliči by se na poslední chvíli mohli odklonit od liberála Emmanuela Macrona a vrátit se ke konzervativci Francoisi Fillonovi, říká profesor Christian Lequesne z pařížského Institutu politických studií (Sciences-Po).
Milan Rokos zvláštní zpravodaj LN a MF DNES
Před prvním kolem francouzských prezidentských voleb ukazují průzkumy rozdíl jen čtyř a půl procenta mezi prvním Emmanuelem Macronem a čtvrtým Jeanem-Lukem Mélenchonem. Opravdu jsou volby tak nepředvídatelné?
Vše je otevřené. Myslím, že agentury pro výzkum veřejného mínění to mají velice těžké, protože hodně Francouzů se stále ještě nerozhodlo, komu dá hlas. Ti, kteří už mají jasno, chtějí volit především Marine Le Penovou nebo Françoise Fillona, ti ostatní váhají. Dnes ráno jsem v průzkumu viděl, že vede Macron a Le Penová, ale myslím, že se můžeme dočkat ještě překvapení na poslední chvíli.
Hlavním favoritem je stále liberál Macron, ale jeho podpora je dost křehká. Očekáváte tedy překvapení na jeho účet?
elektorátu a část zaměstnanců na úkor socialistů.
Marine Le Penová je už populární poměrně dlouho, zatímco Jean-Luc Mélenchon vstoupil mezi hlavní čtyřku kandidátů nedávno. Jak si vysvětlujete jeho náhlý vzestup?
jako je Francie, stále zůstává velmi důležitý rétorický styl politiků.
Co můžeme očekávat od jeho voličů, pokud Mélenchon vypadne po prvním kole voleb? Půjdou k urnám i podruhé? Dokážete si představit katastrofický scénář, kdy by se do druhého kola dostala dvojice Le Penová a Mélenchon?
Nelze to samozřejmě vyloučit. Bylo by to ale opravdu zoufalství. Znamenalo by to, že všichni, kteří jsou naštvaní a myslí si, že je dnes potřeba zcela převrátit systém, už nevěří na reformy, ale jednoduše na lidovou revoluci. Pro mě je takový scénář obrovská hrozba. Já sám bych v tomto případě jako volič umírněných stran měl problém si někoho vybrat. A takových by nás bylo víc.
Mezi čtyřmi hlavními kandidáty je opravdu proevropský jen Macron. Změnila by se výrazně francouzská zahraniční politika v případě vítězství Fillona?
Ano, jediným kandidátem, který má oživení Evropy v srdci svého programu, je Macron. Je proto pochopitelné, že v evropských metropolích – a zvláště v Německu – doufají v jeho vítězství. Fillon by byl nakonec s evropským projektem také slučitelný a byl by myslím v tomto směru schopen kompromisů. Prosazoval by více mezivládní spolupráci, je blíže tradici generála De Gaulla. Slučitelný s politikou Evropské unie by byl i Benoit Hamon, pokud by se ale hlavou státu stal Mélenchon nebo Le Penová, znamenalo by to úpadek evropského projektu. Nakonec ale i Mélenchon byl částí svých voličů donucen se vyjádřit v tom smyslu, že není proti Evropě jako paní Le Penová. Reagoval tak na obavy části svých potenciálních voličů. Když se totiž podíváte na průzkumy, zjistíte, že 70 procent Francouzů si přeje v EU zůstat.
Podobný paradox je vidět třeba v Polsku. 80 procent Poláků uvádí, že si přejí zůstat v Unii. To jim ale nebrání v tom, aby volili euroskeptickou stranu Právo a spravedlnost.
Mohl by průběh voleb na poslední chvíli ještě ovlivnit teroristický útok?