Jak mohla vypadat největší představitelná kraslice

Ještě pod dojmem velikonočních svátků a ledničky plné vykoledovaných vajíček jsem se porozhlédl, jak velká mohla být největší kraslice. Rozumí se vejce snesené ptákem, žádná čokoláda nebo něco takového. A výsledek mě docela překvapil.

Vykoledovat si největší ptačí vejce všech dob, vydalo by za sto šedesát vajec slepičích. Nebo za sedm vajec pštrosích. Anebo za pětadvacet tisíc vajíček kolibříka jemného. 160! 7! 25 000!!! Gigantická vejce o hmotnosti až deset kilogramů a délce až pětatřicet centimetrů snášel epyornis obrovský. Žádné větší ptačí vejce patrně nikdy sneseno nebylo a údajně ani sneseno být nemohlo. Epyornisí vejce jsou údajně na samé hraně konstrukčních možností naší matky Přírody.

Nelétaví epyornisové žili na Madagaskaru, a to ještě docela nedávno. Definitivně vyhubeni byli snad až v sedmnáctém století, tedy zhruba v době, kdy se stavěly Trojský zámek v Praze nebo Arcibiskupský zámek v Kroměříži. Epyornisové dosahovali výšky tří metrů a vážili snad až pět set kilogramů. Žádný běloch je ale pravděpodobně nikdy nespatřil (a tudíž jejich vejce ani nemohl obarvit jako kraslici; zase tak moc však nechybělo).

Skořápky epyornisích vajec připomínají porcelán čajového šálku. Jako nádoby – lahve či spíše kanystry na vodu – je používali i Malgašové. Díky tomu se na Madagaskaru stále běžně nacházejí kousky skořápek.

Celá vejce jsou sice podstatně vzácnější, ale ve světových sbírkách jich je celá řada a například National Geographic Society vlastní dokonce vejce obsahující kostru nevylíhnutého epyornisátka. Jiné zachovalé epyornisí vejce se zárodkem bylo v roce 2013 vydraženo za sto tisíc dolarů.

Naposled bylo na prodej celé vejce – v tomto případě vyfouknuté – v Sotheby’s před dvěma lety. Očekávaná cena činila třicet až padesát tisíc liber, ale neprodalo se. Takže pozor: znamená to, že bude možná ještě k mání.

Velká škoda, že už je po Velikonocích. Moc bych si jedno takové epyornisí vejce přál.