Praha 6: elita, diplomaté, studenti
Městskou část protkanou pásy zeleně a vilami narušují jen necitlivě stavěné dopravní tepny
Ať se v Praze 6 vydáte kterýmkoliv směrem, vždy dojdete do přírody. Když to právě není Divoká Šárka s osvěžujícími potůčky a koupalištěm Džbán, je to starosvětsky líný park Břevnovského kláštera nebo občas trochu temná Obora Hvězda. Lehce pocuchané nervy městského člověka uklidní i procházka uličkami vilových čtvrtí s šeříky a magnóliemi.
„Šestka“, která se rozkládá na severozápadě Prahy, je totiž protkaná vilkami, historickými památkami a parky. A její obyvatelé to vědí. Oblíbená je zejména Ladronka, kterou pravidelně křižují jezdci na kolečkových bruslích kličkující mezi běžci, pejskaři, cyklisty i rodinami s dětmi. Pouhý chodec se tak možná přece jen vydá jinam. Pověst klidné rezidenční oblasti s téměř sto tisíci obyvateli ale kazí rušná křižovatka Vypich, dopravou přetížené Vítězné náměstí v Dejvicích, ucpaná Patočkova nebo ruzyňské letiště Václava Havla. Zelená však není Praha 6 jen díky přírodě.
Táhne se jí také linka metra A, která se před dvěma lety prodloužila o čtyři nové stanice – Bořislavku, Nádraží Veleslavín, Petřiny a Nemocnici Motol. Možnost dostat se snadno a rychle do centra města tam zvedla už tak vysoké ceny bytů. A to i na sídlištích, jako je Červený vrch či Petřiny. Ta vznikla v šedesátých letech coby urbanistický experiment a díky tomu, jak jsou ucelená a svou polohou na kopci trochu odtržená od zbytku Prahy, připomínají spíš samostatné maloměsto.
V Břevnově, na Hradčanech, Hanspaulce, ve Střešovicích či Liboci vzhledem k drahému bydlení žije především pražská elita – bohatí, vzdělaní a mocní. Trvalou adresu tam má mnoho politiků včetně radního pro dopravu Petra Dolínka či primátorky Adriany Krnáčové. „Bydlím v Bubenči a neměnila bych. Je výborně dostupná a cítím se tam dobře. Chtěla jsem bydlet poblíž Stromovky, protože je to jedno z nejkrásnějších míst v Praze. Užívám si, že se tam mohu jít kdykoliv proběhnout,“říká Krnáčová.
Ústřední středisko velvyslanců
Praha 6 je ovšem také baštou diplomatů. Sídlí v ní rekordních dvaačtyřicet velvyslanectví. Svou ambasádu tam má například Turecko, Sýrie, Ukrajina, Švédsko, Kanada či Chorvatsko a u hranic Prahy 6 se usadili i izraelští, španělští a indičtí velvyslanci. „Domnívám se, že tolik ambasád je v Praze 6 díky vilkám, které před druhou světovou válkou patřily židovským rodinám a po válce zůstaly prázdné nebo je znárodnili komunisté. Jednou z takových vil je třeba Petschkova vila, kde dnes sídlí ruské velvyslanectví,“míní předsedkyně Klubu Za starou Prahu Kateřina Bečková.
Ambasády mnohde obsadily celé ulice – Pelléovu „vlastní“Egypt spolu s Čínou a Slovenskem, ulici Na Zátorce zase Ghana, Ázerbájdžán, Kuvajt, Malajsie a Portugalsko. Střešovickou ulici obývají Súdán a Pákistán, třídu Na Větru má KLDR a Makedonie. Maďarská ambasáda se o ulici Pod Hradbami dělí se Slovinskem, Kazachstánem a Jemenem. „Ambasády jsou rozprostřené po celé Praze, největší koncentrace je však na Malé Straně,“podotýká ovšem mluvčí Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Marek Vácha.
Mluvčí ministerstva zahraničí Irena Valentová dodává, že v Praze 6 mnozí velvyslanci pracují i bydlí. „Je tomu tak proto, že se jedná o klidnou rezidenční čtvrť se všemi výhodami z toho plynoucími, jako je bezpečnost a dopravní dostupnost včetně relativní blízkosti ministerstva zahraničních věcí, Kanceláře prezidenta a Úřadu vlády.“
Studenti omlazují jen opticky
Šestá městská část je domovem velkému množství vysokoškolských studentů. Nedaleko Petřin stojí koleje Hvězda a Větrník, další je na Strahově a seznam socialistických ubytoven ohlodaných zubem času doplňuje kolej Kajetánka. V budoucnu by se však měla v moderní ucelený kampus sjednotit alespoň univerzitní čtvrť v Dejvicích.
Praha 6 je i přesto statisticky „starou“městskou částí. „Přítomnost studentů samozřejmě obyvatelstvo Prahy 6 omlazuje. Ve statistikách se to ovšem projevuje méně než v tramvajích, restauracích či obchodech, protože na kolejích bydlící studenti mívají oficiální bydliště mimo Prahu,“vysvětluje sociolog Tomáš Kostelecký.