Francouzské volby ve stínu teroru
Nebyl to atentát na prezidenta, na prezidentské volby však ano. S detaily v duchu Šakala Fredericka Forsytha.
Symbolika nemohla být výmluvnější: do televizní diskuse prezidentských kandidátů nazvané příznačně „Máte 15 minut na přesvědčení Francie“dorazila zpráva, že v srdci Paříže zmasakrovali policisty v autě, a to ve chvíli, kdy zrovna měl slovo... Hádejte kdo. Samozřejmě, Marine Le Penová. Atentát – i jeho načasování na poslední chvíli – dramaticky převrátil celou prezidentskou kampaň, protože bezpečnost, terorismus a přistěhovalectví postrčil na úplnou špici.
Přidal tak plyn Le Penové, jež v posledních dnech jako by ztrácela, a konzervativci Françoisi Fillonovi, který uklouzl na začátku.
A je v podstatě jedno, jestli vrah střílel jako radikál ve službách Islámského státu, který se k vraždě ihned hbitě přihlásil, nebo jako klasický kriminálník, jak se také objevovalo.
Rány na Champs Élysées nesou Francouzům zvučné echo: francouzské ulice opravdu nejsou bezpečné. Něco je špatně a je třeba přestat mluvit a konečně něco dělat.
Na tom, že střelba v Paříži má sílu nabourat francouzské prezidentské volby, se shoduje kdekdo.
Neznamená to sice tektonické posuny na kandidátském žebříčku, ale za stavu, kdy všichni běží rameno na rameno, může být náhlý přesun témat a zájmu lidí jazýčkem na vahách, který postrčí některé běžce kupředu. Je jasné, kteří to jsou. A tak Le Penová včera prohlásila, že Francie by měla okamžitě zavést hraniční kontroly a vyhostit cizince, které vedou tajné služby na seznamu podezřelých. „Už bylo dost laxnosti, už bylo dost naivity.“
Fillon řekl, že boj proti „islámskému totalitarismu“musí být prioritou příštího prezidenta. „Je to buď my, nebo oni. Jsme ve válce, jiná možnost není,“řekl a dodal slova, která by ještě před pár lety vyvolala poprask: Je potřeba posílit policii, zpřísnit tresty, izolovat uvězněné radikály a ty podezřelé vrátit do zemí původu.
To, jak se kampaň v posledních hodinách přetáčí od starostí s ekonomikou a nezaměstnaností k bezpečnosti a terorismu, by mohlo zatemnit hvězdu zatím nejúspěšnějšího kandidáta Emmanuela Macrona. Tento bankéř, pro něhož je prý podle soupeřů zrovna bezpečnost Achillovou patou, skutečně reagoval bezzubě, když jako za starých časů řekl, že „Francouzi by se neměli poddat strachu“.
Problém je, že i když šok z masakrů v pařížském klubu Bataclan a Nice překryl čas, lidé už chtějí slyšet něco jiného, konkrétního. Toto je apel, oni chtějí plán.
Le Penová hovoří o terorismu a migraci už dlouho, bývalý premiér Fillon má zase pověst ostříleného profesionála, který ví, co má dělat.
Faktem je, že dlouhodobá situace jim nahrává – a Le Penové víc. Je to vidět na některých číslech, která takřka vyrážejí dech.
Proč ji chtějí učitelé a gayové
Le Penová má například podporu 28 procent francouzských homosexuálů, i když by se dalo očekávat, že zrovna gayové se o stranu, která je onálepkována jako krajně pravicová, ani neotřou. Jenže 28 procent znamená, že má mezi nimi zhruba stejnou podporu jako mezi ostatními Francouzi. Vlastně vyšší, protože Le Penovou nemusí lesbičky. A teď otázka: proč zrovna gayové fandí Le Penové? Odpověď hledejte v násilných útocích, které proti klubům homosexuálů vedou muslimové v Paříži a na předměstích.
Anebo toto: že má Le Penová nezvykle vysokou podporu mezi policisty, lze chápat. Ale mezi učiteli jsou čísla podobná. Jsou dokonce hodně vysoká, volit Le Penovou chce 37 procent pedagogů, což je mnohem vyšší, než je obecný francouzský průměr. A teď otázka: proč zrovna učitelé? Odpověď hledejte přímo ve školách, kde učí muslimy a prožívají každodenní džungli před tabulí.
Nakolik vražda policisty přímo na hlavním pařížském bulváru a jen kousek od Vítězného oblouku zamíchá volbami, ukážou čísla v neděli.
Francie však už mezitím zná jiná čísla: 60 000 a 7 000. To první je počet policistů a to druhé počet vojáků, kteří budou v ulicích během voleb.
To vypadá mnohem hůř než idylické časy, kdy Šakal měl spadeno na prezidenta.
Terorismus mění Francii.