Výkyvy počasí trápí meruňky více než mráz
Dva týdny může být rozdíl mezi tím, kdy rozkvete meruňka v sadu na Břeclavsku, nebo v zahradě na severu Čech. I jediný den podle Lubora Zeleného z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousech ovlivní, jestli mráz květ spálí. Plně rozkvetlé stromy nebo ty čerstvě po odkvětu se s ním vyrovnávají hůře.
Dá se riziko, že úrodu zničí jarní mráz, nějak snížit?
Základem je výběr lokality pro sad. Už naši předci věděli, že ovocným stromům se lépe daří na kopci, kde je riziko, že úrodu poškodí pozdní mrazy, nižší. Výkyvy počasí tu sice byly vždy, v posledních letech ale nastupuje vegetace dříve, o to je to důležitější. Pak je důležité zvolit odrůdu. Nejlépe takovou, která rozkvétá později. Jsou odrůdy, které snesou větší mráz, ale rozdíly jsou v desetinách stupně.
Pokud stromy chladné počasí přežijí, co může úrodu ještě ohrozit?
Určitě krupobití. V některých oblastech se vyskytuje poměrně často a pravidelně a poškození bývá značné. Pokud sadař neinvestuje do vybudování protikroupových systémů, produkce je jen do moštu. Další riziko je vlhké nebo větrné počasí, kdy nemůžete stromy ochránit proti běžným chorobám, jako je strupovitost nebo padlí. Pak může být poškození tak veliké, že není co sklízet.
Více než nadbytek deště nás v poslední době trápí sucho.
Nás zaskočilo deštivé počasí v roce 2013, úroda třešní nestačila ani na pokusy. Normální úhrny srážek takovou situaci samozřejmě nezpůsobí, tehdy v červnu napršely stovky milimetrů. (rh) Důležitější byla úroda například v Polsku, které vyprodukuje zhruba třicetkrát více ovoce než české sady. „Posledních asi pět let je ovocnářská výroba ztrátová více než výdělečná a pozdním mrazem je to hodně ovlivněno. V roce 2011 kompletně zmrzly Čechy, o rok později Morava, vloni pomrzla polovina Evropy. Přitom tehdy byla Morava kompletně bez ovoce. Co tam nezlikvidoval jarní mráz, to potloukly kroupy,“popisuje Lubor Zelený z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích.
Mění se klima, meruňky trpí
Dnes nejvíce ohroženým meruňkám a broskvím přitom až tolik nevadí mráz jako takový, ale nesedí jim klima posledních let, kdy teploty v Česku značně kolísají.
Tyto peckoviny pocházejí z oblastí, kde jsou v zimních měsících poměrně silné mrazy, ale zase tam neznají jarní mrazíky a ani výkyvy počasí uprostřed zimy. I to je důvod, proč bývají tak často fatálně poškozené. Nejlépe jsou výkyvům počasí přizpůsobené jabloně, kvetou nejpozději a jarním mrazům tak nejčastěji uniknou.