Zakleté léčebné konopí
V Česku se už několik let smí v lékárnách legálně prodávat léčebné konopí. Jenže se neprodává. Proč ho stát neumí zajistit?
Vposlední době se intenzivně diskutuje o léčebném konopí. Hlavně o jeho zdravotní prospěšnosti a také zbytečně složité dostupnosti pro pacienty, kteří trpí roztroušenou sklerózou nebo onkologickými onemocněními. Česká republika se v roce 2013 stala jedním z průkopníků, když povolila pěstování konopí pro léčebné účely pod dohledem státu, konkrétně Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Právě ten měl ve veřejné soutěži najít tuzemského licencovaného pěstitele, který bude konopím zásobovat lékárny. Do té doby totiž mohli čeští pacienti koupit jen dražší dovozové konopí, jehož cena se pohybovala kolem 300 korun za gram. Když pak v roce 2016 došlo k první dodávce českého konopí, stali jsme se v Evropské unii druhou zemí s vlastním pěstitelem.
Jenže naději mnoha pacientů brzy vystřídalo zklamání. Nenaplnila se totiž bohužel původní myšlenka, s níž jsme léčebné konopí zaváděli: aby bylo skutečně dostupné pro všechny pacienty, jimž uleví nejen od chronické bolesti. Velký problém byl, že i státem licencované konopí bylo bez příspěvku z veřejného zdravotního pojištění pro řadu pacientů příliš drahé – jeden gram pořád stál kolem 100 korun. A právě lidé nejčastěji postižení onemocněními, které lze legálně léčit konopím, často mívají spíš podprůměrný příjem. Takoví pacienti si prostě nemohou dovolit za léčebné konopí utratit několik tisíc korun měsíčně. Nakonec se ukázalo, že i když u nás bylo léčebné konopí dostupné, nemohou si ho přesto koupit ti, kteří ho potřebují nejvíce a jimž je také hlavně určené.
Další problém navíc nastal, když došlo konopí z první dodávky. Od té doby už není české konopí v lékárnách dostupné. Proč? SÚKL prostě není schopen vybrat jeho pěstitele a dodavatele. Zrušilo se už druhé kolo výběrového řízení, protože účastníci neuměli splnit jeho podmínky. Je samozřejmě logické, že požadavky na pěstování a výrobu léčivého konopí jako léčivé látky jsou přísné. Sankce pro jeho dodavatele, třeba pokuta za nedodání konopí ve výši 100 procent kupní ceny, jsou ale jednoduše likvidační. Může se pak někdo divit, že české konopí záhy došlo? Správně stanovená pokuta nemá nikoho likvidovat, ale jen motivovat k plnění smluvních závazků. V případě léčebného konopí se ale ukazuje, že sankce, které stanovil SÚKL, vedou spíš k opačnému efektu. Likvidační výší jen odrazují jeho potenciální pěstitele od získání patřičných oprávnění a účasti ve výběrovém řízení.
Je taky otázkou, jestli jde „pouze“o absenci vnímání reality, nebo o skrytý úmysl. To ale pacienty, kteří konopí potřebují kvůli často nesnesitelné bolesti, nezajímá. Je zajímá jediné: proč to stát neumí zařídit a kdy si konopí budou zase moci koupit? SÚKL by proto měl urychleně splnit svou povinnost a co nejrychleji vybrat pěstitele léčebného konopí. Jeho spolehliví dodavatelé u nás určitě existují. Dvě neúspěšná výběrová řízení ale jen dokazují, že prostě musíme podmínky v této veřejné zakázce nastavit mnohem přiměřeněji. Protože méně někdy znamená více.