J

e dotěrný jako komár. Mrštný jako lasička. Chytrý jako opice. Oddaný jako pes. Nepříjemný jako štěnice. Pilný jako mravenec. Vytrvalý jako velbloud. A když se zapomene, dokáže být nebezpečný jako nosorožec. Jako v úterý, kdy v ostrém skluzu sundal Warda-Prowse ze Southamptonu.

Někdy to skutečně vypadá, že nejlepší fotbalista anglické ligy N'Golo Kanté umí prakticky všechno, ale jeho trenér v Chelsea si to jaksi nemyslí. „Kanté je výborný, ale může být ještě lepší. Musí dál pracovat na svých slabinách,“prohlásil Antonio Conte. Slabiny? Ale jděte, trenére! Francouzský záložník by mohl častěji vykouzlit finální přihrávku, dávat víc gólů (1 v sezoně) a dostávat méně žlutých karet (9), ale nechtějme po něm, ať je dokonalý.

Jen jednou v historii se našel tak prospěšný defenzivní záložník. Jmenoval se Claude Makélélé a kromě jiného vyhrál Ligu mistrů s Realem Madrid a dva anglické tituly s Chelsea.

Kanté má nakročeno, aby byl ještě lepší. Je fotbalovým motorem, který povýšil defenzivní řemeslo v umělecké dílo. Sedmička, kterou nosí Kanté na dresu, dostává nový rozměr.

Oblíbené číslo od nepaměti patřilo ofenzivním dravcům, obdivovaným machrům. Ať to byli v dávnověku Garrincha, Stanley Matthews nebo Raymond Kopa.

Po nich přišli George Best, Allan Simonsen, Luis Figo, Andrij Ševčenko, David Beckham nebo Raúl.

Teď je symbolem hlavně Cristiano Ronaldo.

A taky nezdolný prcek N'Golo Kanté, který podruhé během dvou