Albánská unie, postrach Západu
Výrok albánského premiéra, že nevylučuje spojení země s Kosovem, vyvolal protesty hlavně v Srbsku. Ale nelibě jeho slova zní i západním politikům.
Jako otevření balkánské Pandořiny skříňky zapůsobil na mnohé rozhovor s albánským premiérem Edi Ramou pro americký list Politico. Albánský premiér v něm varoval, že pokud se příliš zadrhne cesta států na západním Balkáně včetně Albánie do Evropské unie (EU), může se z oblasti stát „noční můra“kontinentu.
„Všichni chceme, abychom se spojili ve velké Unii. Ale pokud zde nebude naděje a perspektiva, pak se samozřejmě nedají vyloučit unie malé. Balkán se pak může zbláznit. Není to moje přání, ale unie Albánie a Kosova je alternativa k zavřeným dveřím do EU,“odpověděl Edi Rama mimo jiné na otázku, jak vidí možnost spojení obou zemí.
Mnoho pozorovatelů se obává, že takový krok by rozpoutal nové kolo krvavých konfliktů na Balkáně, jako tomu bylo při a po rozpadu bývalé Jugoslávie v 90. letech minulého století.
Nejsilnější jsou obavy z oživení myšlenek na takzvanou Velkou Albánii a Velké Srbsko. Obzvlášť ohroženy se cítí Makedonie, v níž žije velká albánská menšina, a Bosna, v níž téměř polovinu spravují bosenští Srbové. Zatímco bosenská Republika srbská stále silněji hrozí odtržením od zbytku Bosny, v Makedonii nyní spor o požadavky albánské menšiny blokuje vytvoření vlády po volbách. Zvolení etnického Albánce šéfem parlamentu tam na sklonku minulého týdne vyvolalo násilné protesty přímo v budově parlamentu.
Ramovy výroky přitom nejsou ojedinělým výkřikem – jen zazněly z „oficiálních úst“. Sjednocení Albánie s Kosovem, které v roce 2008 vyhlásilo jednostranně nezávislost na Srbsku, si přeje hodně albánských nacionalistů. Největší kosovská opoziční strana dokonce slibuje na toto téma vypsat referendum, byť je takové spojení výslovně zakázáno v kosovské ústavě.
„Všichni Albánci pohromadě“
Na Ramovy výroky hned po zveřejnění rozhovoru reagoval kosovský prezident Hashim Thaci. „Jestli Evropská unie zavře dveře Kosovu, budou všichni Albánci usilovat o to, aby žili ve stejném prostoru,“řekl.
Kosovo přitom na rozdíl od Albánie, Srbska, Makedonie a Černé Hory zatím není ani kandidátem na členství v EU. Neuznaly ho dosud ani všechny státy Unie (například Česko ano, ale sousední Slovensko ne).
Proti výrokům Ramy a Thaciho se pochopitelně nejhlasitěji ozvalo Srbsko. „Kdybych já řekl, že všichni Srbové by měli žít v jednom státě, byl bych pověšen na jednom z vlajkových stožárů v Bruselu,“nechal se slyšet srbský premiér a nadcházející prezident Aleksandar Vučič. A srbské deníky na něj zareagovaly titulními stranami avizujícími novou válku. Zmínily přitom i prohlášení Jonuse Muslia, starosty jihosrbského města Bujanovac, kde převládá albánská menšina.
„Spojení Albánie a Kosova je nemyslitelné bez našeho města a celého Preševského údolí,“připomněl starosta, že také Albánci v Srbsku by chtěli „jít do (albánské) rodiny“.
Výroky Ramy vyvolaly kritiku i na Západě. Spojení Albánie s Kosovem například veřejně odmítl americký velvyslanec v Albánii Donald Lu. „Podporujeme suverenitu obou zemí. Jsme ale proti lehkovážným prohlášením o jejich spojení. Podkopalo by to nejen stabilitu v regionu, ale i cestu obou zemí do Evropy,“řekl Lu balkánské zpravodajské agentuře BIRN.
Když má politik potíže
Řada pozorovatelů upozorňuje, že „prořízlá pusa“Ediho Ramy v rozhovoru pro list Politico může být z velké části způsobena jeho velkými problémy doma. Opozice v Albánii už od února bojkotuje jednání parlamentu a hrozí, že ani nepostaví své kandidáty do voleb plánovaných na 18. června.
Hlavním požadavkem opozice je okamžité odstavení Ramy od moci a vytvoření úřednické vlády, která by dohlídla na regulérnost voleb. Za připomenutí stojí i to, že Ramu opozice obviňuje z toho, že má příliš dobré vztahy se Srbskem.
„Takovéto mocenské krize často fungují jako silný impulz k vytahování nacionalistických vášní,“konstatoval zpravodajský server Balkan Insight. „Mimořádně nebezpečné však je, že nacionalismus se znovu probouzí naplno k životu prakticky na celém západním Balkáně,“dodal.