V červnu se brexit rozjede naplno, rozhodl summit EU

Evropská unie na mimořádném summitu schválila jízdní řád pro brexit. Je jiný, než chtěli Britové, podle nichž budou jednání velmi tvrdá.

LONDÝN, BRUSEL „Než začneme mluvit o budoucnosti, musíme vyřešit minulost,“řekl po mimořádném setkání prezidentů a premiérů členských zemí Evropské unie předseda Evropské rady Donald Tusk. V jedné větě tak shrnul, že mezi tím, co chtějí unijní a britští vyjednavači, je velký rozdíl. Britská premiérka Theresa Mayová v uplynulých týdnech často opakovala, že její vláda chce při jednáních postupovat na dvou frontách zároveň: jednat o podmínkách odchodu z EU a zároveň s tím o nových vzájemných vztazích.

Pro EU však jednání o budoucích vztazích přichází v úvahu jednoznačně až poté, co obě strany v rozhovorech o odluce dosáhnou „dostatečného pokroku“.

„Jsem desetkrát skeptičtější“

„Některé komentáře, které jsme po summitu slyšeli, ukazují, že jednání budou tvrdá,“řekla poté Mayová v rozhovoru pro stanici BBC. Znovu zopakovala stanovisko, že je připravena ukončit jednání o brexitu bez společné dohody s Unií, pokud nebude spokojena s nabízenými podmínkami. Odmítla také kritiku, že je její vláda ohledně jednání o brexitu odtržena od reality.

Ani setkání s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem nepřispělo ke zlepšení nálady před začátkem summitu. „Opouštím Downing Street desetkrát skeptičtější, než jsem byl předtím,“řekl poté Juncker. U britské premiérky prý neviděl žádnou ochotu dělat kompromisy.

I proto včera bývalý britský premiér Tony Blair oznámil, že se znovu vrací do politického dění. „Někdo musí udělat tu špinavou práci a budu to já,“řekl britským médiím. Obavy má bývalý labouristický premiér především z odchodu z volného trhu a jeho následného dopadu na britskou ekonomiku.

Hlavního vyjednavače Evropské unie Michela Barniera nyní čeká nelehký úkol. Základní dohoda s Británií ohledně klíčových věcí, jako jsou práva občanů EU v Británii či složité téma finančních závazků ostrovního státu vůči Unii, by měla být hotová do listopadu.

Dvě fáze vyjednávání

Vlastní jednání navíc začnou nejspíš až v polovině června – tedy po britských parlamentních volbách 8. června.

Během této první fáze se bude jednat o zárukách, které zajistí stálá práva unijním občanům v Británii a naopak Britům v Unii. Dohoda přitom může nastat relativně rychle, pokud Londýn předloží „seriózní“nabídku.

Složitá budou jednání o finančním vyrovnání. Unie totiž vyžaduje dodržení všech finančních závazků, které na sebe Británie jako členská země EU vzala.

Dalšími body v první fázi pak má být především způsob zajištění právní kontinuity mezi britským a evropským právem a vyřešení situace na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou, pokud možno bez zřízení „tvrdé“hranice.

Na přelomu roku pak začne druhá fáze vyjednávání, to už s Británií jako samostatnou zemí stojící mimo Unii. Ve druhé fázi se mají nastavit nové vztahy mezi Brity a Evropou. Podle Lisabonské smlouvy mají být výstupová jednání ukončena nejpozději do jara 2019. Rozhovory spojené s druhou fází ale mohou trvat i déle.

Británie a EU se tak budou muset domluvit i na některých přechodných obdobích. Už do konce letošního roku by také mělo být jasné, kam se z Londýna přesunou dvě unijní agentury, které tam nyní sídlí. O jednu z nich, Evropský bankovní úřad, má zájem i Česko.