Sobotka musí do větve pod Babišem říznout, ne ji pižlat

Jak je možné, že Andrej Babiš válcuje své politické soupeře a v některých průzkumech se náskok jeho hnutí blíží dvaceti procentům? Říká se, že to je jeho poradci a dobrým marketingem. V poslední době mu však nejvíc nahrávají přešlapy jeho největších soupeřů z ČSSD.

Ty vyvrcholily minulý týden nepovedenou čtvrteční tiskovou konferencí Bohuslava Sobotky svolanou kvůli plánu části ČSSD ministra financí odvolat. Premiér na ní neřekl nic nového. A proto už mu nyní nezbývá opravdu nic moc jiného než Babiše odvolat z vlády.

Jde o velmi riskantní krok, který se však necelý půlrok před volbami může ČSSD i vyplatit. Sobotka však musí do větve pod Babišem opravdu říznout a přestat ji jen neuměle pižlat. A pak v tomto trendu pokračovat až do voleb. I premiérovi straníci by byli rádi, kdyby ČSSD na Babišovu neschopnost vysvětlit svá daňová kouzla zareagovala pevnou rukou – pořádným říznutím, jak někteří říkají.

Jenže to se Sobotkovi, minimálně prozatím, vůbec nepovedlo. S napětím se čekalo, že možná poprvé udeří na čtvrteční tiskové konferenci, jenže on zareagoval přesně ve stylu, kterým strana své voliče vhání do náruče ANO. S vědomím, že Andrej Babiš už si také svolal novináře, čtyři minuty nudnými a složitými frázemi zopakoval to, co o možném odvolání ministra financí říká týdny.

Babiš sám pak půl hodiny stylem hospodského diskutéra vysvětloval, proč on je chudák a Sobotka nespravedlivý a nespolehlivý. Načež stačil vyjmenovat všechny premiérovy hříchy. Takže Sobotka zase jen pižlal, zatímco Babiš řezal. Co na tom, že server Demagog.cz během Babišovy kanonády napočítal mnohem více neověřitelných, zavádějících, či dokonce nepravdivých výroků než těch pravdivých.

Sobotka teď může v nastoleném nemastném neslaném trendu pokračovat a doufat, že se preference ČSSD do voleb udrží nad deseti procenty, nebo vymyslet způsob, jak voliče přesvědčit, že i on dokáže být lídrem.

Po předešlých přešlapech strany a také v reakci na prověřování Agrofertu kvůli daňovým kouzlům finanční správou a policií je odvolání ministra financí tím nejlepším začátkem.

Kolik lidí v historii může říct, že vyhodilo Andreje Babiše? Krom toho není o mnoho víc kroků, jimiž by Sobotka mohl ukázat větší politickou odvahu, a to v čase, kdy to s ČSSD vůbec nevypadá dobře.

Jenže je to risk. Andrej Babiš by totiž najednou měl ještě víc času na objíždění republiky a setkávání s voliči, před kterými by se mohl vydávat za oběť Sobotkových intrik.

Případné odvolání ministra financí však v sobě nese i možné výhody. Zaprvé, pokud má Sobotka prohrát, stálo by za to prohrát v boji, ne při čekání na porážku. Zadruhé, Babišovo odvolání by dodalo jeho kauze na vážnosti. Zatřetí, šéf hnutí ANO by ztrátou vládního postu přišel o část mediální pozornosti. A začtvrté, přišel by o možnost získávat jako strážce státní kasy hlasy voličů na úkor ČSSD v tématech, jež před volbami tlačila spíše sociální demokracie. Tedy zvyšování důchodů, minimální mzdy či různých sociálních příspěvků.

Sobotka se tedy v podstatě sám vmanévroval do pozice, v níž by si měl vzpomenout na těch pár záblesků tvrďáka, jimiž udělal na své spolustraníky dojem před sjezdem strany.

Měl by zcela změnit pravidla předvolební hry. Jedním rychlým řezem odvolat Andreje Babiše a rozjet naplno předvolební kampaň.