Pivaři kalorie vítají, vinaři ne

Evropská unie tlačí na výrobce, aby na obalu uváděli energetickou hodnotu alkoholických nápojů

Martina Patočková redaktorka MF DNES

atímco mléko, limonáda či jogurt musí dle evropských pravidel nést na obalu informaci o složení a energetické hodnotě, alkohol je výjimkou. Život výrobců nápojů s obsahem alkoholu přesahujícím 1,2 procenta se však změní. Před několika týdny je Evropská komise vyzvala, ať do roka přijdou s návrhem řešení, jakým způsobem budou spotřebitele o kaloriích v pivu, vínu či pálenkách informovat. A pokud s tím Komise nebude spokojena, navrhne zákonné opatření sama.

„Alkohol je energeticky velmi vydatný a nevidím důvod, proč by měl mít v označování výjimku oproti potravinám a nealkoholickým nápojům, kde je uvádění nutričních hodnot povinné,“míní Hana Málková ze společnosti STOB zaměřující se na hubnutí. Od ukončení výjimky si slibuje, že si spotřebitel uvědomí, kolik energie v sobě alkoholické nápoje skrývají, a pokusí se omezit zkonzumované množství.

Reakce výrobců na svítající změny se liší podle toho, jaké nápoje prodávají. Pivovary jsou mezi nimi s uváděním nutričních hodnot nejdále. „Věříme, že spotřebitelé nutriční hodnoty na obalech oceňují,“říká Jitka Němečková za Plzeňský Prazdroj, který tato data uvádí od prosince roku 2015.

Podobně je tomu u Heinekenu (u nás zastoupeném značkami Krušovice, Zlatopramen či Starobrno), který začal s údaji na obalech letos. „U piva máme energetickou hodnotu na etiketách od letošního roku a celkové výživové údaje si můžete prohlédnout na našich webových stránkách,“říká PR manažerka Jana Austová Pikardová.

Na opačném pólu jsou vinaři. „Z našeho pohledu je víno prostě přírodní produkt a není nutné, aby bylo označeno dalšími nadbytečnými údaji. Každý je schopen odvodit, co obsahuje víno suché a co obsahuje víno sladké,“tvrdí Martin Půček, výkonný ředitel Svazu vinařů. To, že chce spotřebitel na lahvi tyto informace mít, je podle něj naprostý mýtus.

Panák, deci a půllitr

Rozdíly mezi jednotlivými pivy nejsou velké a podobně je tomu i u dalších druhů alkoholických nápojů. Hlavním nositelem kalorií je totiž alkohol, v některých nápojích doplněný cukrem, případně tuky třeba u vaječných likérů.

Plzeňský Prazdroj má 42,5 kilokalorií na sto mililitrů, jedenáctka Zlatopramen od Heinekenu 40 kcal (kcal na 100 ml) (kcal na (velikost porci) porce v l) a desítka od humpoleckého Bernardu 37 kcal. Dohledat si lze i cidery, které jsou skoro dvakrát kaloričtější než pivo.

Nejméně na zákazníky se zájmem o nutriční hodnoty myslí čeští vinaři. „Celá tato akce směřuje pouze směrem a la cigaretové krabičky. Kdo tyto informace chce, cestu si k nim najde,“míní Půček.

Zásadní nyní bude, jak se výrobci dohodnou na tom, pro jakou „porci“energetickou hodnotu uvádět. „V našem případě uveřejňujeme informace na sto mililitrů,“říká za Heineken Austová Pikardová. Vinaři na to nemají podle Půčka vyhraněný názor, ale i jim se zdá 100 mililitrů vhodnější.

Zato lihovarníci by raději měřili kalorie na panáky. „Domníváme se, že údaj na jednu porci, v našem případě 0,04 litru (případně 0,02 litru), by byl přesnější a pro spotřebitele pochopitelnější,“uvádí Zuzana Behová, marketingová ředitelka Palírny U Zeleného stromu, výrobce Hanácké vodky či Staré myslivecké. Stejný názor zastává organizace Spirits Europe. „Nejdůležitější je používat pro srovnání hodnoty na porci,“uvádí.

Pro uvádění nutriční hodnoty na stomililitrovou porci mluví naopak fakt, že podle evropských regulí se tak poměřují potraviny (sto gramů) a nealkoholické nápoje (100 ml).

„Tato referenční hodnota je široce známá napříč Evropou jako standard pro srovnání. Tak nevynalézejme znovu kolo,“uvedla pro server beveragesdaily.com obchodní asociace The Brewers of Europe.

„Pro porovnání hodnot u různých produktů je vždy lepší uvádět hodnoty na jednotné množství, tedy 100 mililitrů,“potvrzuje Hana Málková ze STOB.

Aby nehyzdily etiketu

Kromě velikosti porce výrobce trápí otázka, kam s novými údaji na obalu. „Vzhledem k nutnosti dodržování pravidel a hlavně velikosti písma máme problém s místem na etiketě. Prezentujeme tam různá ocenění, ochranné známky, národní značku kvality. Všeho toho bychom se museli vzdát kvůli nutričním hodnotám,“říká za Rodinný pivovar Bernard Zdeněk Mikulášek s tím, že požadavkům trhu se přizpůsobí.

Hůře nesou vyhlídky do budoucna výrobci lihovin. „Nebráníme se mít tyto informace na webových stránkách. Láhve alkoholických nápojů jsou designově i díky tradici, kterou představují v kultuře jednotlivých společností, na vysoké úrovni. Krásný design lahve a etikety narušený nutriční tabulkou není něco, co bychom podporovali,“uvedla Zuzana Behová za Palírnu U Zeleného stromu.