Fólie v Dejvicích halí roboty
Kybernetické centrum ČVUT připraví stát na probíhající průmyslovou revoluci
Těsně předtím, než včera premiér Bohuslav Sobotka oznámil demisi vlády, čekal ho ještě jeden o něco jednodušší úkol.
Spolu s prezidentem Milošem Zemanem přestřihl slavnostní pásku při otevírání nové budovy, kde bude sídlit CIIRC, tedy Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky. Ten v roce 2013 vznikl jako součást nejstarší technické univerzity v Evropě, Českého vysokého učení technického (ČVUT).
Čeští i zahraniční vědci v něm mají spolu se zástupci českého průmyslu bádat nad tím, jak Českou republiku nejlépe připravit na probíhající průmyslovou revoluci, takzvaný Průmysl 4.0. Termín označuje trend digitalizace a s ní související automatizace výroby a změn na trhu práce, které s sebou přinese.
Klíčem k pokroku je spolupráce
Výzkum bude probíhat v nové extravagantní budově na rohu ulic Jugoslávských hrdinů a Šolínova v Dejvicích, jejíž vršek vypadá, jako by jej zakrývala igelitová plachta. Stavba byla navržena tak, aby mohl být její vnitřek libovolně upravován. „Díky tomu budeme moci laboratoře přestavovat podle požadavků jednotlivých projektů,“říká Vladimír Mařík, ředitel institutu CIIRC.
Mnohem důležitější je podle něj ale myšlenka, která stála u samotného založení centra. „Tedy to, že máme všichni spolupracovat. Vědci nemají pracovat způsobem, že si dva z nich něco bádají na svém písečku. Jen synergií dosáhneme výsledků, které budou použitelné v praxi,“dodal ředitel.
Prezident Miloš Zeman při svém slavnostním projevu zavzpomínal na svou návštěvu v továrně Škoda Auto ve Vrchlabí před dvěma měsíci. Uvedl, že tamní automatizace výroby pro něj byla zatím nejsilnějším zážitkem ze všech podniků obdobného zaměření, a dodal, že český průmysl teď řeší složitý problém nedostatku pracovních sil. „Krátkodobě nebo střednědobě jej můžeme jistě řešit dovozem pracovních sil ze zahraničí, například z Ukrajiny, ale jsem přesvědčen, že dlouhodobým řešením je právě robotizace,“řekl Zeman. Ta podle něj snižuje nároky na pracovní síly, vede ke zvýšení produktivity práce a k výrobám s velkou přidanou hodnotou.
A právě větší robotizaci a digitalizaci průmyslu, která patří i k prioritám současné vlády, by mělo výzkumné centrum CIIRC podpořit. To byl ostatně důvod, proč se vláda rozhodla na jeho vybudování přispět miliardou korun ze státního rozpočtu. „Cílem je přispět k tomu, aby se naše země dobře připravila na technologickou revoluci, která ne že přijde, ale která už samozřejmě přichází,“uvedl Sobotka. Podle něj jde i o to, aby se do digitalizačního procesu zapojily i malé a střední firmy. „Vzniká tady místo pro transfer technologií. Mohou sem přijít i menší a střední podnikatelé a najdou zde partnery, kteří jim pomohou projekty realizovat,“dodal.
Podnikatelská zkušebna robotů
Aktuálně se v CIIRC ve spolupráci se Škoda Auto a firmou Siemens například buduje takzvaný „testbed“pro zmíněný Průmysl 4.0. Má jít o první podobné místo v České republice. V tomto „testbedu“by měli mít čeští podnikatelé možnost ozkoušet si nové robotické a jiné automatizační technologie předtím, než do nich sami investují nemalé prostředky.
Mimoto dnes CIIRC spolupracuje s řadou firem a nejrůznějších světových univerzit zkoumajících nové technologie. Je již také zapojen do několika evropských projektů. Jeden z nich se věnuje například navrhování robotů pro sklady bez člověka. Konkrétně způsobu, jakým se roboti domlouvají a plánují trajektorie, aby zboží z regálu vytáhli včas a optimálně. Další se zabývá záchranářskými roboty, kteří mají prozkoumávat například zřícené domy, kam člověk nemůže. „Jeden prototyp našeho robota byl už použit po zemětřesení v italském městečku Amatrice. Prozkoumával tam zříceniny kostela bez dotyku lidské ruky,“dodává Mařík.
Výstavba nové budovy jen kousek od Vítězného náměstí stála celkem 1,4 miliardy korun. Na ploše o 34 tisících metrech čtverečních v ní najde odborné zázemí až 1 650 lidí, z čehož 350 by měli být stálí výzkumní pracovníci. Zatím se jich do budovy nastěhovalo jen 140.
Zbytek chce ČVUT hledat v tuzemsku i za hranicemi. Univerzita doufá, a částečně se jí to již daří, že centrum přiláká zpět do země špičkové české vědce, kteří do zahraničí odjeli za lepšími podmínkami. Plné personální kapacity má institut dosáhnout v roce 2020.
Nová dominanta Vítězného náměstí vznikla přestavbou bývalé Technické menzy a dostavbou další budovy. A jelikož má stavba sloužit dosahování pokroku na vědeckém poli, není s podivem, že i ona samotná využívá řadu chytrých řešení. „K jejímu dokončení byly využity špičkové technologie a postupy a dodrženy prvky udržitelného stavění. Za zmínku stojí například předsazená vnější fasáda navržená na bázi izolační fólie. Ta je svého druhu zatím jediná v České republice,“říká Petr Konvalinka, rektor ČVUT. Ač zvenčí vypadá jako skleněná či plastová, ve skutečnosti je z průsvitné membránové fólie, která je ukotvená k samostatné ocelové konstrukci. Oproti sklu má jen setinovou hmotnost a dokonce lepší propustnost světla. Meziprostor mezi fasádou, který objímá, navíc slouží jako sluneční kolektor.
Moderní technologie ostatně nalezly využití i v podzemí desetipodlažní novostavby. Tam se nachází v tuto chvíli největší parkovací zakladač v České republice. Řidiči v něm své vozy zaparkují do jednoho z pěti předávacích boxů, z nichž poté vůz převezou transportní výtahy do skladovacího prostoru. Na vyžádání jej pak znovu vrátí zpět. Trvá jim to mezi 90 a 190 sekundami podle toho, jak je parkoviště se 188 místy zrovna obsazené.