O krok blíž Wimbledonu D
Těžko si představit krásnější konec nejstrašnější kapitoly v životě Petry Kvitové. Dvojnásobná šampionka nastupuje na wimbledonský centrkurt půl roku po šokujícím přepadení.
ojemná scéna, jakou snad ani nejtradičnější a nejslavnější tenisová aréna nepamatuje. Petra Kvitová v čistě bílém úboru nastupuje na dokonale zelený pažit, jenž něžně tlumí každý její krok.
Co se ještě nedávno mohlo zdát jako příběh vědecko-fantastického žánru, najednou se aspoň trochu blíží možné skutečnosti. Optimismus v myslích fanoušků probudil vzkaz, který sedmadvacetiletá žena poslala včera odpoledne přes sociální sítě: „Zdravím Vás! :) Doufám, že tento obrázek vás udělá šťastnými tak jako mě! Jsem v Monaku a víte co? Jsem zpět na kurtu, hraju s normálními míči a mou starou dobrou wilsonkou.“
Doprovázela ho fotka z antukového dvorce z Monte Carla, kde si Kvitová pinkala s rumunskou teenagerkou Oanou Gavrilaovou.
Vážně pořezaná levá ruka, kterou nasázela tisíce vítězných úderů, se po prosincové operaci zvolna hojí. S kondičním trenérem Davidem Vydrou a v poslední době též s tenisovým trenérem Jiřím Vaňkem se Kvitová připravuje v ústraní. Mění prostředí, aby unikla nudě a prázdnotě, jež zůstaly v jejím programu po vandrování po turnajích a vypjatých bojích o body a slávu.
Fyzičku si udržovala na Kanárských ostrovech nebo ve Špindlerově Mlýně. Teď pobývá v Monaku, kde se minulý týden potkala v posilovně s Caroline Wozniackou, dánskou rivalkou a dobrou známou v jedné osobě. „Bylo prima vidět, že se Petra směje. Že maká na zotavení,“pravila Wozniacká v pondělí na Prague Open ve Stromovce. „Nejdůležitější bude, aby se přes tu událost přenesla psychicky. Musí to být těžké. Ale ona je pozitivní, skvělá holka. Chybí nám na WTA Tour, snad se brzo vrátí.“
Kdy se Kvitová znovu objeví na některém z velkých podniků, stále není jasné. Podle původních prognóz měla znovu pevně třímat své pracovní náčiní zhruba šest měsíců po prosincové operaci, již ve Vysokém nad Jizerou provedl renomovaný chirurg Radek Kebrle.
Nedávno ponechala své jméno na seznamu účastnic pro Roland Garros, jež se koná na přelomu května a června. Leckdo – včetně reportérů z některých britských i zámořských médií – její tah pochopil tak, že je její comeback za rohem.
Start Kvitové na pařížském grandslamu je však podle dobře informovaných zdrojů MF DNES krajně nepravděpodobný. Ani do Wimbledonu se zřejmě nestihne dostatečně vykurýrovat, nabrat potřebnou fyzickou formu a herní pohodu.
Ona, členové jejího týmu a lékaři, kteří se o ni starají, si samozřejmě uvědomují, že není radno cokoliv uspěchat a riskovat případné další komplikace. Že do plné zátěže může naskočit třeba až ke konci roku. Avšak... „Peťa je ohromná bojovnice,“řekla na Prague Open její kamarádka Lucie Hradecká. „Je natěšená, chce hrát. Záleží na tom, jak teď bude její ruka reagovat. Já mám jenom prasklou kůži na palci a sotva udržím raketu.“
Hradecká si s Kvitovou takřka stále píše, potkávají se aspoň v Praze, když okolnosti dovolí. „Na túře ji hrozně postrádám. Obvykle spolu mezi zápasy trávíme hodně času. A ona si teď udělá takovou dovolenou!“šprýmuje Hradecká.
Rychle naopak zvážní, když mluví o újmě na duši, která se zaceluje snad ještě obtížněji než řezné rány na dlani a prstech: „Málokdo si dovede představit, co prožívala. Pořád z toho mám husí kůži.“
Při úmorné snaze o vzkříšení kariéry se Kvitové hodí každé povzbuzení, každá dobrá novina. Hradecká i další lidé z jejího okolí s potěšením pozorují, že se nálada levačky z Fulneku zlepšuje. „Je veselá, ze spousty věcí si dělá legraci, z toho mám největší radost.“
Podle některých odborníků by to byl skoro zázrak, ale třeba ji vlna nadšení začátkem července donese až na wimbledonský centrkurt.