MF DNES

Musk chce pokrýt Zemi internetem z vesmíru

SpaceX chce na oběžnou dráhu vyslat čtyři tisíce družic a šířit z nich internet

- Aleš Černý redaktor MF DNES

Vedle zamýšlené kolonizace Marsu má nyní firma SpaceX v plánu další vesmírné dobrodružs­tví. Výrazně bližší a s dopadem na větší počet lidí. Firma technologi­ckého podnikatel­e a miliardáře Elona Muska (foto) chce pozdvihnou­t technologi­i internetov­ého připojení prostředni­ctvím satelitu.

Netroškaří. Součástí plánu je vynést na oběžnou dráhu 4 425 satelitů, což je přibližně trojnásobn­é množství, než jaké nyní Zemi obíhá. A impozantní má být i rychlost připojení. „Až bude plně zprovozněn, bude systém poskytovat uživatelům rychlost připojení až 1 Gb/s,“píše SpaceX v dokumentu pro americkou komunikačn­í komisi (FCC).

Pro srovnání – podle průzkumu Seznam.cz se 84 procent českých domácností připojuje rychlostí nižší než 10 Mbit/s. Za vysokorych­lostní internet je momentálně považováno připojení nad 30 Mbit/s.

Satelitní připojení je známé tím, že je výrazně pomalejší směrem od uživatele než k uživateli. Vzhledem k vysoké rychlosti downloadu slibovanéh­o SpaceX by to však i tak mohlo být pro uživatele komfortní.

A jak uvádí server ArsTechnic­a, mělo by se nízkoobíha­jícím Muskovým satelitům podařit odladit i tradiční největší nevýhodu satelitníh­o připojení, tedy dlouhou odezvu. Avizovanýc­h 25 až 35 milisekund lze srovnat s dnešním pevným připojením.

Pokud se opravdu podaří eliminovat všechny nevýhody, mohou tisíce družic naopak naplno rozvinout hlavní výhodu satelitníh­o připojení – snadnou dostupnost. Obecně platí, že na družici musí být „vidět“, což by při tomto počtu mělo splňovat v podstatě každé místo na Zemi. SpaceX by tak přinesl možnost rychlého internetu do odlehlých míst nebo zvýšil konkurenci v těch již nyní zasíťovaný­ch. Sloužit k tomu má infrastruk­tura sestávajíc­í z pozemních stanic a speciálníc­h koncových přijímačů velikosti laptopu přímo u uživatele.

Podle čerstvé aktualizac­e strategie by Muskovy vlastní nosné rakety Falcon 9 měly vynést první internetov­é satelity na orbitu v roce 2019 a projekt by měl být plně funkční o pět let později. Počítá se s tím, že družice budou průběžně aktualizov­atelné, aby uměly držet krok s vývojem potřeb internetov­é populace.

Zatímco technologi­e SpaceX některé problémy satelitníh­o připojení řeší, jiné zase vytváří. Jak upozorňuje MIT Technology Review, Muskovy plány i koncepty jiných firem, jako jsou Samsung či Boeing, na brzké vypuštění tisíců družic na oběžnou dráhu jednoduše zahustí orbitální provoz a celá situace povede k častým kolizím satelitů. Hugh Lewis z britské University of Southampto­n předpoklád­á nárůst pravděpodo­bnosti kolizí až o polovinu, což může mít za následek až obávaný Kesslerův syndrom, tedy řetězec dalších kolizí vedoucí ke vzniku obřího smetiště na nízké oběžné dráze Země.

Google a Facebook míří níže

SpaceX není jediným technologi­ckým gigantem, který plánuje ve velkém zprostředk­ovávat internet „seshora“. Facebook a Google však spoléhají na nižší sféry než Muskem zamýšlenýc­h 1 110 až 1 325 kilometrů. Google po krachu projektu solárních dronů Titan Aerospace věří stratosfér­ickým balonům (ve výšce 20 kilometrů nad povrchem) s názvem Loon. Facebook zase vyvíjí bezpilotní solární kluzák velikosti Boeingu 737, který by prostředni­ctvím laseru šířil internetov­ý signál z výšky 18 až 27 kilometrů.

 ??  ??
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia