Zákoník práce na vodě

Poslanci upravují zákoník práce. Firmy změny nechtějí.

Jitka Vlková redaktorka MF DNES

novely zákoníku práce, kterou projednávají poslanci, se stává neřízená střela. Své pozměňovací návrhy do něj načítají poslanci zleva i zprava – jedni chtějí pět týdnů dovolené místo čtyř a pravomoc odborů zastavit výrobu, druzí podporují výpověď bez udání důvodů nebo zkrácení výpovědní lhůty na měsíc.

Zatím ve Sněmovně leží 64 pozměňovacích návrhů, které čekají na druhé čtení, řadu z nich už podpořil sociální výbor Sněmovny.

Navrch mají návrhy levice, například pět týdnů dovolené podpořila i ministryně práce Michaela Marksová, z jejíhož ministerstva novela pochází. To původně ve vládní novele nebylo. Odboráři jsou spokojeni. „Pět týdnů dovolené by měli mít všichni zaměstnanci, ne jen někteří. Budeme rádi, když poslanci tyto návrhy načtou,“uvedl předseda nejsilnější odborové organizace ČMKOS Josef Středula.

Naopak zaměstnavatelé se návrhů děsí. „Nelze pustit tuto normu s takto rozličnými návrhy zleva doprava, je to chaos. Nechceme se dostat do situace, aby se tato citlivá norma prohlasovávala vabank a závisela na tom, kdo z poslanců zrovna přijde do práce a kdo komu zrovna volal s instrukcemi,“obává se Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR a personální ředitel hutní firmy ArcelorMittal Ostrava.

Až dosud byla za největšího strašáka firem označována regulace homeoffice, která podle kritiků může vést k menší ochotě firem nechávat lidi pracovat z domova. „Je to do jisté míry přehnaný výklad, nová úprava se zas tak neliší od toho, co platilo doposud podle zákoníku práce. Na druhé straně nevíme, co s tím udělá výklad v praxi a případně soudy,“říká Rafaj.

Novela zákoníku práce měla původně do českého práva pouze zapracovat evropskou směrnici upravující práci na dálku a povinnost zaměstnavatele vytvořit sociální plán pomoci při hromadném propouštění. Nakonec se na to nabalily i další věci, které mají zlepšit pozici zaměstnanců – omezení u dohod o pracovní činnosti, souhlas zaměstnance při převedení na jinou práci nebo garance původního pracovního místa i po rodičovské dovolené.

Ani jedna z mála věcí, kterou do novely zákoníku prosadily firmy, například aby si vrcholoví řídící zaměstnanci mohli samostatně rozvrhovat pracovní dobu, nedopadla podle jejich představ. Má se to týkat jen těch s platem nad 75 tisíc korun měsíčně, takže menší firmy jsou ze hry. „Se skřípěním zubů