Pastrňák: Můžeme být výborní i špatní
Jednoho čeká už desáté mistrovství světa, druhý je vycházející hvězda českého hokeje a desátý nejlepší střelec NHL.
Oba spolu budou hrát v jedné formaci a s oběma má český tým na turnaji v Paříži mnohem větší potenciál na úspěch.
„Tým vypadá slibně, ale všichni si zároveň uvědomujeme, že nezáleží jenom na jménech, ale hlavně na tom, jak si tým sedne,“říká Tomáš Plekanec.
Jeho mladší kolega David Pastrňák opatrně poví: „Můžeme být výborní, můžeme být špatní, uvidíme. Hlavní je, abychom vyladili formu na čtvrtfinále.“
Příjezd dvou útočných tahounů je rozhodně velice optimistickou zprávou.
Plekanec znovu potvrdil, že je obrovským srdcařem, který nikdy neodmítne pozvánku na šampionát. V současném týmu není nikdo, kdo by se mu zkušenostmi přibližoval.
„Jen nevím, jestli je to dobrý, nebo špatný,“pousměje se. „Radši bych došel s Montrealem daleko v play-off. Ale každé mistrovství je samozřejmě super. Zvlášť když to může být klidně mé poslední.“
A Pastrňák? Ten se zase rozhodl přijet, ačkoli má před podpisem smlouvy, která ho zabezpečí do konce života.
„Nevěděl jsem, co mám dělat. Mí nejbližší včetně agenta mi říkali, že je to na mně. Jednou to bylo tak, pak onak. Ale jsem rád, že jsem se rozhodl takhle. Reprezentovat je pro mě čest.“
Od mladého talentu se čekají především góly, jichž v této sezoně stihl za Boston nasázet čtyřiatřicet. Plekanec by k němu zase mohl výborně sedět především svou skvělou defenzivní prací. Trojku na levém křídle doplňuje další šikula Roman Červenka, jenž se v přípravě jevil velice solidně.
„Doufám, že to bude klapat. Sám jsem během sezony měl pochybnosti, jestli případně přijet, protože jsem se trápil. Ale ke konci sezony to už mělo hlavu a patu,“přiznal Plekanec.
Přesto se vzdal kapitánského céčka, které v reprezentaci dlouho nosil – raději ho přenechal Jakubu Voráčkovi. „Je to výborný lídr a náš nejlepší hráč v NHL. Byl tu dřív než já a přišlo mi hloupé, abychom si ho přehazovali.“
Plekanec, který není rád středem pozornosti, se bez céčka ocitne pod menším tlakem. To Pastrňákovi nehrozí, sám cítí, že očekávání jsou obrovská ze všech stran. Přesto si díky své bezstarostné povaze dokáže udržet nadhled.
„Neřeším to, jinak by to bylo horší. Nechávám tomu volný průběh a soustředím se, abych byl prospěšný týmu. Jakýmkoli způsobem. Nemusí to být góly, ale klidně nahrávkami nebo blokováním střel.“