Peníze, peníze A ZASE PENÍZE
Říká se, že nejsou všechno, přesto se kolem nich točí značná část našich životů. U našich dětí to nebude jiné, s výchovou k finanční gramotnosti proto začněme co nejdřív.
Hovory o penězích jsou v mnoha rodinách stejně obávané jako hovory o sexu. Máme sklony je odkládat, těžko odhadujeme, v jakém věku jsou na ně děti dost zralé, nevíme, jak začít. Většina rodičů má navíc pocit, že řešit finanční problémy před dětmi je nevhodné. Zdrojem informací se tak pro děti stávají hlavně kamarádi a spolužáci, jejichž představy o nabývání a pozbývání peněz jsou často na hony vzdálené realitě. Jak to dopadá? Třeba tak, že na mladé lidi do 27 let je u nás momentálně vypsáno přes 300 000 exekucí. V průzkumu, který zveřejnila Česká bankovní asociace, se objevil zajímavý údaj. Podle něj si 58 procent lidí myslí, že v oboru finanční gramotnosti by měla děti vzdělávat především škola. Nechávat tak zásadní oblast života čistě v režii vzdělávacích institucí je však stejně nesmyslné jako chtít po učitelkách, aby děti naučily základním hygienickým návykům. Nebo aby jim vysvětlily, že děti nenosí čáp ani vrána. Moje kamarádka učitelka však dává výsledkům průzkumu za pravdu: „Rodiče sami nejsou finančně gramotní, jak to pak mají učit své děti?“Zní to logicky, statisíce lidí uvězněných v dluhových pastech jsou toho jasným důkazem. Jenže jak si s ekonomickou výchovou poradí škola? Dodnes si pamatuji, jak mé děti šprtaly sáhodlouhé seznamy krytosemenných, aniž by u některých rostlin věděly víc než právě název. A umím si živě představit paní učitelku, kterak se dotazuje: „Jaké máme, Nováku, finanční produkty nabízené v bankách?“
PENÍZE NEJSOU TABU
Ideálem zvládnutí finanční gramotnosti je kombinace podnětné výuky ve školách a otevřeného přístupu v rodinách. Výsledkem by mělo být hlavně to, aby děti kromě teorie pobraly i hlavní myšlenku – že nelze dlouhodobě utratit víc, než vydělávám. V oblasti financí je úroveň školní výuky bohužel značně kolísavá, výhradně na pedagogy proto raději nespoléhejte. Jenže co si počít, když si na vzdělávání svých dětí v otázkách peněz také úplně netroufáte? Začněte jednoduše, třeba tím, že se při řešení finančních záležitostí nebudete schovávat za zavřené dveře. Peníze patří k životu stejně jako úklid, vaření nebo čištění zubů. Děti by měly vědět, že na každou novou věc musíte určitou dobu pracovat a že z výplaty nekupujete jen jídlo, oblečení a hračky, ale i méně viditelné hodnoty jako bydlení, teplo, světlo nebo pojištění auta. Nejužitečnějším nástrojem, který máte v rukou, je kapesné. Jeho výše není podstatná, důležitější je, že dítě může hospodařit s penězi, které patří jen jemu. Nastavte podmínky vyplácení, k utrácení kapesného už ale přispějte maximálně dobrou radou a doporučením, nikoli příkazy a záka
zy. Ty správné zkušenosti dítě získá jen vlastními pokusy a omyly.
UČENÍ A ZÁBAVA V JEDNOM
S výchovou vám můžou pomoci i vznikající projekty, které mají dětem svět financí přiblížit. Některé jsou dobré a některé jsou ještě lepší. K těm nadprůměrným řadím Karla, Boženu, Františka, Ámose, Emu a Tomáše. Partičku, s níž se děti mohou setkat na obrazovkách programu Déčko České televize. Už vás napadlo, co mají tihle lidé společného s financemi? Tak ještě jednou: Karel, Božena, František, Ámos, Ema a Tomáš. Ano – postavy z bankovek. Jsou veselé, ztřeštěné, zmatené, přitom však milé a hlavně ochotné se učit. Bankovkovi rozhodně nejsou suchopární vykladatelé ekonomických pouček. Jak přišli na svět? Autorka pořadu Tereza Krejčí popisuje: „Dnešní děti hledají na YouTube, sociálních sítích, samy si vybírají, na co se budou koukat. Když je chceme vzdělávat, je nutné, aby se u toho bavily. Když přišel nápad, že ožijí postavy z bankovek, věděla jsem hned, že to je ono.“Tak vznikl sitkom, který je někde na půl cesty mezi postavami z populárního Čtyřlístku a z televizních Přátel. Obsahuje lehce absurdní situace, akce, údivem vykulené oči, ale i vysvětlení toho, co se dělo, a závěrečný happy end. Na seriál se rozhodně koukněte, nejlépe spolu s dětmi. Třeba se vám pak bude snáze mluvit i o tom, že nový mobil k narozeninám potomek dostane, jen když si polovinu přidá z našetřených peněz, protože rodina má teď důležitější finanční povinnosti.