Nejslavnější kule slaví 260 let
Před 300 lety se narodila Marie Terezie. Ubránila před Prusy Pražský hrad a ten jí teď přichystal velkou oslavu.
Dunivé výstřely a rachot dělostřeleckých kulí ničících domy se rozléhají Prahou již pátý den. Je 2. června roku 1757 a na českém území vrcholí sedmiletá válka Rakouska s Pruskem. Padesátitisícové pruské vojsko obléhající Prahu pálí ze svých dělostřeleckých baterií dnem i nocí.
Klíčové místo celé země, Pražský hrad, samozřejmě ušetřeno není, ba naopak. Jen na svatovítskou katedrálu dopadne během třiadvaceti dnů 770 kulí a pum.
Jedna, kterou pruský kanon vypálí v prvním týdnu ostřelování, je výjimečná a stojí za zvláštní pozornost. Po válce se totiž stane jakýmsi památníkem nejničivějšího obléhání v dosavadních dějinách Prahy, kuriózním mementem na dobu, kdy Marie Terezie válčila s Bedřichem II. Velikým.
Dělová koule s rodokmenem
Téměř dvanáctikilová koule vlétla do katedrály severním oknem, několikrát se odrazila, zničila dvě sochy, poničila Vlašimskou kapli a při dopadu ještě stačila urazit mramorové zábradlí Šternberské kaple, v níž stojí sarkofágy dvou významných českých králů – Přemysla Otakara I. a jeho vnuka Přemysla Otakara II.
Očitý svědek pruského ostřelování, děkan svatovítské kapituly František Bartoň, detailně vylíčil škody, které tato jediná koule uvnitř chrámu způsobila.
Zřejmě právě kvůli tomuto „rodokmenu“se představení kapituly rozhodli, že kouli zavěsí na řetěz přímo na robustní kamenný pilíř Šternberské kaple. A aby byl dojem umocněn, nikdo již nikdy neopravil místo, kam tato „nejničivější“dělová koule bitvy o Prahu dopadla. Nyní železný projektil, po dlouhých letech, projde rukama restaurátorů.
„Prusové tehdy pálili na Hrad například z pozic, které dodnes připomínají ulice příznačně nazvané U baterie ve Střešovicích, tedy ze severozápadní strany. Proto jsou dnes všechna severní okna katedrály směrem k Jelenímu příkopu novogotická,“upozorňuje historik umění Správy Pražského hradu Jaroslav Sojka.
Mimochodem v hradních sbírkách jsou tři podobné kule, přičemž ty největší jsou vlastně pumami, protože byly pěchovány střelným prachem. Než dopadly na nešťastníky, roztrhly se a šrapnely způsobovaly ještě větší škody jak v řadách vojáků, tak na stavbách.
První celosvětový konflikt
Jak už to tak ve válkách bývá, nakonec se z obléhatelů stali ustupující. Po složitých manévrech se pruská a rakouská armáda utkaly 18. června 1757 v bitvě u Kolína. V ní Rakušané, díky vhodně zvolenému terénu a početní převaze, vybojovali důležité vítězství. Armáda Bedřicha II. ztratila téměř polovinu mužů a musela se stáhnout. Obléhání Prahy končí 20. června. „Marie Terezie tak mohla pokračovat v impozantní přestavbě Pražského hradu. A povedlo se jí to náramně. Gotický, renesančně upravený hrad přestavěla na gigantický zámek. Na jižní straně, která je otočena k Vltavě a městu, je to dodnes nejvíce vidět. To jsou ty protáhlé paláce ve stylu vídeňského klasicismu,“dodává Sojka.
Sedmiletá válka definitivně skončila až v roce 1763. Ve své době se vedla na nepředstavitelné ploše, v Evropě, Americe, Asii, Africe i na oceánech, a je tudíž právem považováno za první celosvětový válečný konflikt.
Marie Terezie tak mohla pokračovat v impozantní přestavbě Pražského hradu.