Ministryně, která měla nabito
Tempo, s nímž prosazovala změny na ministerstvu školství, bylo její silnou i slabou stránkou.
Kateřina Valachová byla ministryní, která během necelých dvou let ve funkci protlačila řadu zákonů, o nichž se na jejím úřadě diskutovalo již léta předtím, než na ministerstvo přišla. Tempo, s jakým změny prosazovala, bylo její silnou a zároveň i slabou stránkou. Řada odborníků jí však vyčítá, že poslala do parlamentu nedodělky.
Ministryně s podporou všech
I když se řada lidí ze školství na jmenování právničky bez zkušeností z oboru dívala s velkými pochybnostmi, měla Valachová při nástupu nabito. Dosavadní náměstkyně ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu dostala od koalice zelenou. ANO i lidovci ji podpořili prakticky ve všem, s čím přišla.
Oproti svým předchůdcům byla úspěšnější i při jednání o penězích. Při loňském vyjednávání o učitelských platech opakovala, že ministr financí Andrej Babiš (ANO) slyší na její argumenty. Na sto procent sice neuspěla, ale dokázala, že se vláda na několik let dopředu zavázala platy ve školství postupně zvyšovat. Letos si pro ně chtěla říct o dalších deset procent.
Její dva roky na ministerstvu školství se přesto nedají označit za klidné. Když ji 17. června 2015 prezident Zeman uváděl do funkce, na stole jí po předchůdci Marcelu Chládkovi ležel materiál, kvůli kterému byla po celý první rok ve funkci prakticky v permanentní válce s velkou částí svých vlastních lidí zaměstnaných ve školách. Šlo o zákon o inkluzi, tedy upřednostňování toho, aby handicapované děti chodily do běžných škol.
Řada učitelů se obávala, že školy zaplaví žáci s lehkým mentálním postižením, kteří se mají podle novely učit se zdravými vrstevníky. Půl roku poté, co novela o inkluzi vstoupila v platnost, jim víc vadí nedotažená pravidla. „Podle mého názoru se podmínky pro výuku žáků s postižením spíš ztížily. Chybí jasné pokyny pro organizační řešení problémů, ohromně narostlo papírování,“vypočítal ředitel 4. základní školy v Chebu Miroslav Kříž.
Po inkluzi Valachová protlačila další novelu školského zákona. Ta přinesla třeba povinnou maturitu z matematiky, jednotné přijímací zkoušky, prodloužila povinnou školní docházku o poslední rok ve školce a dala obcím za povinnost, aby ve školkách zajistily místo pro všechny děti, které v nich bydlí. Včetně dětí dvouletých.
Neobešlo se to bez vyjednávání. Aby předškoláci mohli absolvovat poslední povinný rok bez překážek i v lesních školkách, na podzim minulého roku například vydalo ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s ministerstvem školství novou vyhlášku. Díky ní budou mít lesní školky šanci požádat o zápis do školského rejstříku.
Obcím Valachová slíbila, že investuje do zvýšení kapacity školek, ale nepřesvědčila je. Právě na argumenty obcí se odvolával prezident Zeman, když zákon vetoval. Nelíbilo se mu zavedení spádových oblastí pro školky a povinnost obcí zajistit místo pro dvouleté děti. Parlament ale veto přehlasoval, nově podle spádových oblastí se děti do školek poprvé zapisovaly letos v dubnu.
Další velké změny ve školské legislativě nechá Kateřina Valachová na stole svému nástupci. Kariérní řád pro učitele, který by měl zajistit, že jim plat do budoucna neporoste už jen podle odsloužených let, ale i podle toho, jak dobře učí, je před definitivním schválením.
Nový systém na peníze
Nejistý je osud reformy regionálního školství. Ta má zcela změnit systém, jakým ministerstvo financí posílá peníze na platy učitelů. V současnosti školy dostávají peníze podle počtu žáků. Reforma, na které ministerstvo pracovalo, chce školám posílat peníze podle toho, kolik peněz potřebují, aby zajistily výuku podle odpovídajícího vzdělávacího programu.