Převozník pro Kajínka
Po 23 letech za mřížemi čeká Jiřího Kajínka svoboda, ale také psychický otřes. Musí sehnat někoho, kdo mu život venku vysvětlí.
Když v roce 2014 vyšel z vězení vrah Ivan Jonák, nejvíce se podivoval následujícím věcem: V devadesátých letech bylo oblíbenou zábavou lidí Jonákova typu jít na striptýz. Dnes už se na striptýz nechodí a Jonákovi to bylo líto.
Zaskočily ho poplatky u lékaře, protože trpěl mnoha nemocemi. A do třetice, vadily mu zpomalovací prahy na silnici nebo kruhové objezdy, ačkoli řízení auta nezapomněl.
Jonák na tom byl podobně jako teď nejslavnější český vězeň Jiří Kajínek. Do vězení šli oba v roce 1994. Kajínek jen vyjde zpoza mříží ještě o tři roky později než Jonák.
Prezident Miloš Zeman oznámil, že Kajínkovi udělí milost v druhé půlce května po návratu z Číny. Přijde však do úplně jiného světa, než byl zvyklý.
Dagmar Doubravová vede organizaci Rubikon, která propuštěným pomáhá. Ta říká, že každý navrátilec potřebuje dvě důležité věci: najít rychle práci a mít nějakého průvodce, který vyjukanému vězni vysvětlí, jak to chodí venku za plotem.
„Nám se nejvíc osvědčuje, když ti odsouzení pracují ve vězení. Úplně nejlépe funguje, když tu práci, kterou jste dělal ve vězení, můžete dělat i na svobodě. Nastoupit byste měl do práce v krátké době, třeba do tří dnů nebo do týdne od propuštění,“vysvětluje Doubravová.
Vypravěč z povolání
Jenomže doživotně odsouzení vězni nepracují, takže si ven nenesou ani pracovní návyky, ani uspořené peníze na kontě.
A co umí Kajínek? Vyučil se opravářem zemědělských strojů, ale živil se jako zloděj–bytař.
„On se může živit jedině tím, že dneska má co vyprávět. Může se živit svým příběhem,“řekl včera novinář a spisovatel Josef Klíma, který Kajínka dobře zná. Kajínek se sice chlubí, že otevřel devět zámků z deseti, aniž je poškodil, jenže to také platilo v roce 1993. Dnes se používá úplně jiné zabezpečení dveří a ani jako zámečník by se Kajínek asi neuplatnil.
Klíma také Kajínkovi nabídl, že může dočasně přebývat u něj, ale propuštěný kriminálník toho nejspíš nevyužije. „Má přece jenom sestru, má frajerku,“dodává Klíma. Což je druhá věc. Propuštěný potřebuje někoho, ke komu půjde rovnou od vězeňské brány, u koho přespí první noc.
„Když máte rodinu a toho pomyslného převozníka, který vás převede dál, tak je to super,“říká Dagmar Doubravová z Rubikonu.
Nejde jen o ten první nocleh. Ten „převozník“musí propuštěnému pomoci s věcmi, které jsou pro netrestaného maličkost, ale pro vězně nepřekonatelný problém.
„Měli jsme klienta, který po propuštění nastoupil do práce a dostal ve firmě čipovou kartu na obědy. Jenže nevěděl, jak se používá, a byl celý den o hladu. Teprve když jsem s ním večer mluvila, tak se svěřil, že tam na něj všichni koukali a nedokázal se ani zeptat. Druhý den už to zvládl,“vypráví Doubravová.
„Jenomže těch věcí je moc, někdo má starost, jak si koupí lístek do vlaku po propuštění,“doplňuje Doubravová.
Od roku 1994 výrazně pokročila technika i v jiných směrech. V té době měl třeba mobilní telefon ještě málokdo. Internet pro veřejnost neexistoval.
Přípravka na propuštění
Věznice připravují kriminálníky na propuštění někdy i půl roku předem, což samozřejmě Kajínka mine. „Máme programy na výstupním oddělení, kam vězni nastupují tři až šest měsíců před ukončením výkonu trestu. Týká se to především odsouzených, kteří byli ve výkonu trestu déle než tři roky,“říká mluvčí Vězeňské služby Petra Kučerová.
Ve výstupním oddělení se odsouzení učí finanční gramotnosti, jak hospodařit s penězi. Dozvědí se, jak se o sebe postarat doma, a zjistí, co má na starosti ten který úřad. Výjimkou jsou ti, kteří jdou ven po rozhodnutí soudu předčasně po polovině nebo dvou třetinách trestu. Pro ně není čas „přípravku“zorganizovat. Kajínek bude dokonce první doživotní vězeň v historii České republiky, který se dostane na svobodu.
Jiří Kajínek je specifický případ ještě v jedné věci. Stal se celebritou. Je o něj extrémní zájem a každé médium s ním bude chtít rozhovor. Lidé budou jeho život sledovat minimálně v prvních týdnech jako reality show. Zvládne tohle? Názory se rozcházejí. „Kajínek je psychicky odolný člověk, což dokazuje i to, jak se vyrovnal s tím trestem,“míní Josef Klíma.
„Ty příběhy propuštěných využitých v showbyznysu většinou neskončily dobře,“oponuje mu Doubravová.
Již zmíněný Ivan Jonák si vydělával i tak, že si nechal od žurnalistů, kteří s ním chtěli udělat rozhovor, zaplatit útratu ve své oblíbené restauraci Ambiente.
Kajínek.cz
Překvapivé je, že s komunikační technikou typu tabletů a mobilů se propuštění sžijí rychle.
Koneckonců, znají leccos z televize. „Třeba Facebook. Každý se mě ptal, co tomu říkám? Za tři dny jsem se tam naučil pohybovat. Jenže mi na Facebooku pořád někdo mění hesla a pořád se někdo vydával za Ivana Jonáka,“stěžoval si dnes již zesnulý Ivan Jonák v rozhovoru pro MF DNES před třemi roky.
To Kajínek už svoji osobní webovou stránku dávno má, a to ještě ani nevylezl z vězení. Vyrobili mu ji jeho fanoušci.
Navíc, Kajínek je poměrně nenáročný. Když dal před pár týdny rozhovor magazínu Víkend MF DNES, dostal otázku, jak si představuje svobodu? V tom okamžiku se zasnil, jak půjde z Mírova pěšky až do Mohelnice a v cestě mu nebude stát žádná zeď. To je samozřejmě bez problému možné i v roce 2017. Rozhovor k tématu čtěte na str. 16