Vědci zkoumají barevný sníh
Anomálie charakteristická hlavně pro arktické oblasti se objevuje i v českých horách
Vědci v Česku zkoumají takzvaný barevný sníh. Úkaz, který je charakteristický spíše pro polární oblasti, se objevuje například v Krkonoších. Zelené či červené odstíny sněhové pokrývky způsobuje velké množství mikroorganismů, které se naučily přežít v extrémních podmínkách.
Barevný sníh se například objevuje na dně Labského dolu. „Je to dané plochým charakterem krajiny a extrémními klimatickými podmínkami. Sníh se drží dlouho do jara,“říká Linda Nedbalová z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Zlé znamení
Horalé tuto anomálii dříve pokládali za boží varování. Zbarvení sněhu ale podle Nedbalové způsobuje intenzivní růst specializovaných autotrofních mikroorganismů – sněžných řas. „Tahle lokalita je pro sněžné řasy ideální,“dodává s tím, že je součástí týmu vědců, který jev v Labském dole nedávno zkoumal.
Barevné sněhy se však nevyskytují jen v Krkonoších, narazit na ně lze i v Jeseníkách, na Šumavě, v Alpách, Tatrách, na balkánském Pirinu či v jihoamerických Andách. Krkonoše přesto hrají v českém výzkumu
mimořádnou roli. „Na našem území byly vůbec poprvé popsány právě v Labském dole v Krkonoších,“říká Nedbalová.
Červený sníh byl v uplynulých čtyřiceti letech zaznamenán v Schustlerově zahrádce v lavinovém svahu nebo na nedaleké Luční či Studniční hoře. Na rozdíl od zeleného se vyskytuje v českých horách jen zřídka. Řasy barvící sníh do červených odstínů se vyskytují jen na velmi malých otevřených plochách nad hranicí lesa, kde sněhová pole rychle odtávají. Zelené sněhy jsou naopak trvalejší, protože se vyskytují ve stinných lokalitách, avšak jsou méně nápadné.
Červený sníh je typický hlavně pro polární oblasti a vysokohorské partie Alp či Vysokých Tater. „Červený vytváří mikroorganismy, které jsou schopné hromadit velké množství karotenoidů. Brání se tím vysokým intenzitám slunečního záření,“vysvětluje Nedbalová.
Sněžné řasy začíná být vidět po delší době tání, když sníh obsahuje větší množství kapalné vody. „To je probudí, buňky se začínají dělit,“říká Nedbalová.
Mimozemský život
Vědce zajímají hlavně proto, že se vývojem přizpůsobily růstu v extrémních podmínkách teplot blízkých nule a vysoké intenzitě záření. Sněžné řasy se nabízejí jako modelové organismy pro studium přizpůsobení k životu na hraně, jsou důležité pro zkoumání možné existence života mimo planetu Zemi.
„Organismy vytvářejí zajímavé látky v nízkých teplotách, což má význam v biotechnologiích, které se zabývají produkcí látek, jež lze využít ve farmacii, medicíně či v průmyslu,“vysvětluje Nedbalová. Výzkum sněžných řas v České republice je na počátku, neboť jsou obtížně dostupné, vyskytují se po omezený čas a je složité je zkoumat v laboratorních podmínkách.