Ústavy pro nejmenší skončí
Česko má v ústavech na devět tisíc dětí a systém péče o ně je roztříštěný. Vycházejí odtud jedinci bez funkčních citových vazeb, péče o ně stojí dvojnásobek toho co v rodině, třeba i náhradní. Takto argumentovali včera zástupci nevládních organizací, kteří se v Praze sešli nad tématem transformace péče o ohrožené děti s ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou.
„Výzkumy potvrzují, že děti z ústavů bývají poznamenané, některé potřebují psychiatrickou péči, končí jako bezdomovci a je u nich větší riziko kriminální činnosti. Nekritizujeme ústavy, viníkem je systém. První tři roky života dítě potřebuje především vřelé citové zázemí. Pokud je jedna sestra na pět miminek, nemá šanci reagovat na jejich potřeby,“uvedla předsedkyně Výboru pro práva dítěte Klára Laurenčíková Šimáčková. Česko je podle ní jednou z posledních čtyř zemí v Evropě, která ještě nezakázala umísťovat malé děti do ústavů.
Michaela Marksová má podle vládního usnesení do konce června navrhnout omezení možnosti umístit do ústavu dítě mladší sedmi let. Stejně tak má za úkol sjednocení služeb pro děti a jejich rodiny pod jeden resort. „Bez této shody se současným neutěšeným stavem nic neuděláme. Na Slovensku jsou mnohem dál,“poznamenala včera Marksová.
Stoupenci transformované péče prosazují masivnější podporu náhradních rodin včetně přechodných pěstounů a směrování více peněz do prevence. „V současném systému není možná individuální péče o malé děti,“poznamenal Michal Ďorď z nevládní organizace Vteřina poté.
Zástupci ministerstev školství a zdravotnictví se sice k transformaci péče hlásí, její sjednocení pod ministerstvo práce a sociálních věcí však vnímají zdrženlivě.
Podle ředitelky odboru zdravotních služeb ministerstva zdravotnictví Martiny Novotné existují děti, které kvůli zdravotním rizikům jednoduše nemohou být umístěny v náhradních rodinách. „Devadesát devět procent dětí se během tří let vrací do biologické nebo náhradní rodiny, ale předtím projdou rukama odborníků, pediatrů, psychologů,“prohlásila Novotná.
Mezi oponenty plánovaných změn se řadí například předseda odborné společnosti sociální pediatrie František Schneiberg.
Citové zázemí znamená pro dítě nejvíc, říkají stoupenci změn v péči