Sobotka podlehl touze vyhrát 10:0

Bohuslav Sobotka to má tak: obvykle je nemastný neslaný, nepevný v kramflecích, mistrně ustupuje z názorů a otáčí o 180 stupňů... Ale jednou za čas, když ho zrovna kolo dějin vynese do nějaké silnější pozice, se z něho stane nekompromisní mstitel. Viděli jsme to už vícekrát, třeba když po tzv. lánském puči, který vinou amatérismu svých oponentů ustál, trval na zadupání všech aktérů do země. I za cenu toho, že si tím ve straně vyrobí silnou opozici.

Včerejší veto, které udělil nominantce na funkci ministryně financí Aleně Schillerové, je ze stejného ranku. Politická krize se nečekaně stočila směrem, že premiér nyní tahá za delší konec provazu. Kompromisy, které nabízel ještě před pár dny, už neplatí, teď naopak tlačí drsně na pilu. Andrej Babiš už pochopil, že každý den, o který se krize bude protahovat, hraje proti němu – a couvá. Souhlasí se svým odchodem z vlády a nabízí za sebe svou nestranickou náměstkyni. Sobotkovi to ale nestačí, teď chce všem ukázat ramena.

Argumenty, jimiž odmítá do čela financí Schillerovou i ekoministra Richarda Brabce, jsou průhledné. Schillerová že má blízko k Babišovi? Brabec že kdysi pracoval v Agrofertu? Co je to za novinky v koaliční smlouvě, nad nimiž včera žasli i Sobotkovi jindy poslušní lidovci? Co ty novátorské podmínky otočit také na ČSSD? Nemají snad ministři vnitra či zahraničí blízko k premiérovi? A nepracoval Sobotka pro neblaze proslulou kancelář Radka Pokorného? Nebo ministr Ludvík pro farmaceutické firmy? Nevystudoval ministr Chovanec práva za devět měsíců?

Motivace je zřejmá. Jednak se Babišovi pomstít za všechna minulá příkoří, udělat z něho poníženého školáčka. Anebo dokonce hnutí ANO úplně připravit o strategický resort financí, protože Babišův nástupce tam narýsuje státní rozpočet i pro příští vládu.

Další vývoj je nepředvídatelný. Spolkne Babiš urážku a přijde s dalším jménem? Kam až se nechá tlačit prezident Zeman? Sobotka by měl vědět, že kdo chce v politice vítězit 10:0, ten snad vyhraje nějakou tu bitvu, ale nevyhrává války. V politice je totiž úspěchem výhra 7:3 nebo 6:4, často i remíza 5:5, a nezřídka dokonce šetrná prohra 4:6. Mirek Topolánek, který chtěl také kdysi svého rivala Vlastimila Tlustého zadupat do země 10:0, až přišel o vládu, by mohl vyprávět...