Stříbrné mámení vrcholí. Češi se vytratili. Zbyl jen Kaše
Už se zdálo, že našinec nezanechá ani jedinou rýhu v nažehlených kluzištích, na nichž se v závěrečných sériích urputně zápolí o Stanley Cup.
Pád hokejové značky Made in Czech Republic se v zámoří projevuje čím dál palčivěji. Ve čtyřech „přeživších“týmech v semifinále nebyl ani jeden z krajanů s pevnou pozicí v sestavě.
Jenže pak dostal anaheimský kouč Randy Carlyle nápad, že postrčí dosud spíš paběrkujícího Ondřeje Kašeho do první lajny ke kapitánovi Ryanu Getzlafovi.
A vida! Zelenáč z Kadaně náhle nabídnuté příležitosti pohotově využil. Ve druhé partii Ducks proti Nashvillu zaujal energickým výkonem, díky němuž ho trenér přirovnal ke králíčkovi z reklam na baterky. Důležitou, byť notně ušmudlanou dorážkou vyrovnal na 3:3, přispěl k vítězství 5:3 a stal se první hvězdou večera.
Jaké to osvěžení pro zdejšího fanouška, jenž po vypadnutí St. Louis Blues s forvardem Vladimírem Sobotkou už asi nedoufal, že se někdo z následovníků Jágra, Haška, Eliáše, Hejduka či Krejčího natáhne po slavné stříbrné trofeji.
Vždyť se schylovalo k dalšímu neveselému finále bez českého obsazení, což se v tomto tisíciletí přihodilo pouze dvakrát. Na jaře 2007 to ještě byla spíš náhoda, když právě Anaheim zdolal Ottawu. V červnu 2014, kdy se střetli Los Angeles Kings a New York Rangers, už se naopak plně projevila krize v tradiční hokejové zemi, jež přestala vychovávat naděje světové úrovně.
O pouhé tři roky později může nastat podobná situace, neb v lize stále přibývá klubů, v nichž Čechy nezaměstnávají. Pryč jsou časy... ...kdy holobrádek Jaromír Jágr zářil jako pobočník Maria Lemieuxe v Pittsburghu.
... kdy se příznivci Buffalo Sabres modlili, aby eskamotér Dominik Hašek svými originálními kouzly uchoval šance jejich jinak průměrného mužstva na pohár.
...kdy se ve strhující řeži Colorado–New Jersey trumfovali kanonýr Milan Hejduk s Patrikem Eliášem, Petrem Sýkorou a Bobbym Holíkem.
...kdy zadák František Kaberle vypálil rozhodující ránu finále mezi Carolinou a Edmontonem s Alešem Hemským a Jaroslavem Špačkem v sestavě.
...kdy David Krejčí dvakrát (2011, 2013) vyhrál bodování vyhecovaného play-off, v němž je každá branka či mazaná asistence zvlášť vzácná.
Český talent je v hokejové říši ohroženým druhem. Na draftu se málokdy vyskytne nějaký zvlášť povedený exemplář. A tak se logicky málo objevuje v závěrečné fázi vyčerpávajícího, dobrodružného i divukrásného putování za stříbrným mámením.
Ostré půtky mezi Ottawou a Pittsburghem se neúčastní ani jeden, pročež zůstal posledním reprezentantem v prestižní soutěži na tisíce kilometrů vzdáleném kontinentu jedenadvacetiletý zelenáč Kaše, jenž předevčírem naskočil teprve do svého pátého duelu Stanley Cupu 2017.
Chlapík, na jehož sportovním růstu se nejvíc podepsal jeho otec, ve druhé třetině povýšil z role komparzisty do jedné z hlavních úloh. Anaheim ztrácel 0:1 na zápasy a 0:2 ve druhém domácím mači.
Ve vskutku prekérní situaci Carlyle zamíchal složením útoků a Kaše se mu odvděčil. „Hraje ve vysokém tempu, umí se prosadit na malém prostoru. Ač není zrovna obr, nebojí se chodit do skrumáží,“chválil jej kouč. „Můžeme ho přesouvat mezi různými řadami, což nám dává víc možností jejich složení. Jen si musí uvědomit, že si teď na ledě nesmí dovolit věci, které jsou přípustné v základní části.“
Ne, Kaše není Jágr, Eliáš ani Krejčí. Ale jeho zjevení je v záplavě skvělých Kanaďanů, Švédů či Američanů v závěru Stanley Cupu pro příznivce doma aspoň zpestřením.