Prodej bez obalu: jar do vlastního, mýdlo na váhu Z
V Praze se otevře největší bezobalová prodejna. V dalších městech se chystají.
Filip Horáček redaktor MF DNES
ačínali jako neziskový projekt, založili společnost Bezobalu a pomalu rostli. Nyní se před nimi otevírá nová fáze – o prázdninách, nejpozději však na začátku září, se v Praze u metra Hradčanská otevře největší bezobalová prodejna v Česku o rozloze 127 m2.
Vlastní nádoby nebo zakoupené kartonové tašky v ní lidé naplní třeba ovocem, zeleninou, stáčenou drogerií, jako jsou jary a prací gely, kosmetikou, případně krmivem pro zvířata.
Lidé za neziskovkou už předloni otevřeli svou první pilotní prodejnu na Vinohradech. Nabídla omezený sortiment, především cereálie a luštěniny. Rozdíl je ale i v tom, že nová prodejna bude fungovat na plně komerční bázi a bude si na sebe muset vydělat. Bezobalu věří, že to nebude problém.
„Už i pilotní obchod si na sebe vydělá, ale část tržeb jde na neziskové aktivity,“říká ředitel Petr Hanzel, který se myšlenkou inspiroval hlavně v Itálii. Podobné obchody jsou na Západě běžné, jen v Lipsku fungují čtyři. Po světě jich jsou tisíce.
Největší komerční bezobalová samoobsluha našla štědrou podporu mezi lidmi. Ve sbírce na serveru Hithit se na ni zatím vybralo přes 1,1 milionu korun, zhruba o čtvrtinu víc, než bylo třeba. Objemem se sbírka, která končí v pátek v 9.00, stala na tomto portálu čtvrtou největší crowdfundingovou sbírkou v Česku. Mezi přispěvateli jsou kromě vyznavačů života bez odpadu i firmy nebo nevládní organizace. Projekt vyjde na 2,5 až 3 miliony korun. Chybějící prostředky složí spoluzakladatelé z vlastních zdrojů.
Překvapivější než částka, jakou lidé sbírkou tento obchod podpoří, je zájem o rozjezd podobných projektů po celé zemi. Právě o to původně šlo. V nové prodejně vznikne školicí středisko a ve hře je i rozšíření konceptu formou franšíz. „Nevylučujeme to, ale nejdřív v příštím roce,“uvažuje Hanzel. Zájem o otevření podobné prodejny hlásí už přes 150 lidí z různých měst. A nejsou mezi nimi jen velká krajská města – bezobalovému nakupování věří lidé z Kolína, Jičína a dalších míst.
Ceny za bezobalové zboží jsou přitom vyšší, alespoň ve srovnání s konvenčními potravinami. Ve své třídě, tedy bio a organic, však podle zakladatelů vyjde zboží levněji, protože zákazník ušetří za obaly. Ty tvoří někdy až desítky procent ceny výrobku. Výrazně produkt prodražují třeba skleněné flakony u kosmetiky, mezi nejlevnější nepatří ani plastové nádoby na mléčné výrobky.
Neziskovka se z dodavatelského řetězce snaží vytěsnit i takzvané meziobaly, v nichž se zboží převáží do obchodu. „Je těžké se na tom dohodnout. Zpočátku se výrobci bránili, ale s rostoucím zájmem o koncept přistupují na naši hru ochotněji,“říká Hanzel. Dodavatelé tím boří zavedená pravidla logistiky. Výrobce koření Benkor nebo Biopekárna Zemanka své koření, resp. sušenky, plní namísto do obalů do dóz, které jim zapůjčí bezobalový obchod.
Bráno čistě ekonomicky, změna zavedených postupů balení a distribuce by mohla být důvodem, proč výrobek zdražit. „Máme od nich plastové hermetické přepravky, do kterých umístíme hotové pečivo. Je to pro nás nestandardní a složitější. Kdybychom to důsledně kalkulovali, výrobek bychom museli zdražit, ale neděláme to, protože je nám ta myšlenka blízká,“popsal Jan Zeman, jednatel Biopekárny Zemanka. Pokud by bezobalové zakázky tvořily větší část objemu výroby, mohly by se naopak podle něj výrobky zlevnit v řádu procent díky úsporám na obalech.
Chystaný bezobalový obchod na Hradčanské nebude v tuzemsku první komerční prodejnou svého druhu. Podobně už fungují například prodejny v Olomouci, Zlíně nebo Brně. Inspiroval je právě první tuzemský bezobalový obchod na pražských Vinohradech.