Jasný konec bez gólu
Robert Sára reportér MF DNES v Paříži
ení to šokující vyřazení. Ani tak bolestivé a smutné jako loni v Moskvě. Ne, není. Tentokrát má čtvrtfinálový konec logiku i opodstatnění.
Vyjma zázračného vzepětí a obratu s Finy (ti včera postoupili do semifinále) neporazila hokejová reprezentace na šampionátu v Paříži jiný tým z nejlepší světové sedmičky. Včera proti Rusku nedala ani gól a prohrála 0:3. „S Rusáky je to speciální, vždycky je na ně člověk namotivovaný, o to víc to mrzí,“říkal po utkání bek Radko Gudas.
Sice to znovu byl relativně obstojný výkon, jenže jde-li o krásu a led, pak je tu krasobruslení. Bytím u hokeje jsou branky a ty se staly těžkou šichtou. Česká efektivita střelby se v Paříži ocitla pod devíti procenty, což je méně, než mělo Norsko a Slovinsko. A to tyto celky často pálí z téměř beznadějných pozic.
Elita se pohybuje o šest procent výš. Jen si porovnejte včerejší „tutovku“Sobotky, při které v první třetině ani netrefil branku, a gólové zakončení Orlova.
Rozhodně v sobě něco český tým měl. Byl cítit potenciál, koneckonců i do včerejšího mače vlétl s vervou. Měl skvělé první minuty, poučil se z předchozích ospalých začátků. Rychle střídal, cpal se před branku, zasypával Vasilevského střelami.
Jenže když už jste měli pocit, že ukazuje správnou tvář, vystřídal na ledě doktora Jekylla pan Hyde.
Tak jako když včera úplně zbytečně fauloval Pastrňák. Češi přitom věděli, jak zničující přesilovky Rusové na turnaji mají, přesto se chytli do pasti. Pykající útočník se sice z trestné stihl vrátit, ovšem o pár vteřin později šel soupeř stejně do vedení. A když zanedlouho byl zase vyloučen Jeřábek, zrodila se druhá ruská chvíle. To Češi ze tří přesilovek v první třetině nevyužili nic.
Vyjma Voráčka na kterém bezesporu byla vidět velká snaha selhali lídři. Od Plekance se sice nečeká s jeho defenzivními schopnostmi gólový přísun, jenže bilance 0+0 v osmi zápasech je pro útočníka z NHL děsivá. I jeden gól Pastrňáka, jinak kanonýra z Bostonu, je málo.
Kapitán Voráček se ho včera emotivně zastával: „Každý od něj čekal dva góly za zápas. Ale je mu 21 let. Když čtu některé diskuse, je mi smutno. Má podepsat smlouvu za 30 milionů dolarů, jede sem bez ní. Riskuje, obětuje se pro národ, ale každý na něj hází špínu a kope do něj. To se mi nelíbí.“
I trenéři ovšem věděli, že leccos hapruje. Míchali sestavou, měnili složení útoků, jenže spící Růženky zůstaly „zakleté“. I včera jste viděli, že jakmile se Rusové ujali vedení 2:0, upadl český tým do šedi. Nikdo ho nepozvedl.
Snad kromě obránce Rutty a útočníka Horáka nikdo nevystoupil ze svého výkonnostního průměru. Nikdo nehrál nad očekávání, nikdo neprožil nezapomenutelný turnaj, což je pro medailový úspěch klíčové.
I gólman Francouz, na kterého včera trenéři ukázali, měl proti Rusku úspěšnost 88,5 procenta. To samozřejmě souvisí s ruskou efektivitou, zároveň je příliš nízkým číslem na možný postup dál. Přesto právem patří mezi tři nejlepší české hráče. K tomu se v klíčový okamžik ze hry vytratily úspěšné přesilovky. „Byly tam šance, jenže přesilovky jsou jen o gólech. A zvlášť ve čtvrtfinále. Nedali jsme,“řekl Voráček.
I proto národní tým čeká na medaili dál. Už pět let.
Česko Rusko